Červená řepa, kaštany a cappuccino

Že se to počasí vyvedlo! Slunce dneska prosvětlovalo žluté listy tak sytě, až jsem tomu nevěřila. Obloha modrá. Vzduch hebký a svěží. Dneska jsem dobyla řepu a pak šla na kaštany. S kamarádkou, se kterou jsme je sbíraly už před... spousty let. Ten strom tam stojí pořád.

Takže ta řepa, ta vás asi zajímá víc. Povedla se. Odpočívá v chladném a trochu vlhkém chlévě, který dřív zahřívaly krávy a telata. Část zavaříme a část uložíme do písku. Moc ráda ji odšťavňuju s mrkví a jablíčky. Nebo jí připravuju jako carpaccio. Podívejte se, jak připravit červenou řepu a proč ji jíst. 

Na ty kaštany jsem se těšila snad víc než na sklizeň řepy. A to sklízím moc ráda. Jenže ta radost ze suchého listí, které šustí pod nohama a když se objeví ten kulatý, lesklý plod. Znáte to? Pamatujete si to? A je fuk, že je vám třicet! Dobře, byl s námi kamarádky synek. Tak jeden kaštan jemu a jeden mě. A pak zase on mě jeden a sobě dva. Legrace. Z kaštanů na cappuccino do Motorestu. Jediné otevřené hospody v naší vesnici. Protože jsme měly důležité jednání - chystáme totiž už tradiční adventní trhy. A těšíme se, že přijdete.