Založte si svůj první zeleninový záhon. Tady je návod krok za krokem

Věřím, že pěstování zeleniny posiluje tělo i ducha a otevírá naše srdce. Věřím, že skrz půdu a práci na čerstvém vzduchu se stáváme lepšími lidmi. Jsme pokornější, svobodnější, samostatnější a nezávislejší. Vedle duchovního rozměru má pěstování zeleniny ryze materialistické důvody. Dary zahrady vám ušetří nějakou korunu, zvlášť v době, kdy zelenina zdražuje. Navíc vlastní okurka, rajče nebo ředkvička má lahodnější chuť než chudák uválená zelenina z obchodů.

Jaro se blíží mílovými kroky. Až se země rozvoní touhou po prvních semínkách, buďte připraveni. Vytvořte si výsevní plán. Nakupte semínka. Předpěstujte sazenice. A namasírujte si svaly, protože záhony po zimě budou potřebovat načechrat. Jestli zatím nemáte, kde byste půdu oblažovali rycími vidlemi a ve skrytu duše toužíte už dlouho po vlastním záhonu, pojďte si ho letos založit.

Založení zeleninového záhonu

Jaro přeje zakládání záhonů

• Jaro je pořád skvělá doba pro založení záhonu, ač je ideální připravit si záhon už na podzim, protože v zemině se přes zimu rozloží živiny z kompostu nebo z chlévského hnoje. Ale přece nechcete založení záhonu odkládat zase o rok. I se záhonem založeným na jaře uspějete.
• Nový záhon nehnojte! Zatímco přes zimu se chlévská mrva rozloží a půda si vezme, co potřebuje, většina rostlin nesnáší přímé hnojení a hnůj by ji spálil. Všeho moc škodí, to platí i na zahradě.

Místo vašeho prvního záhonu

• Pro první záhon zvolte místo, kam jde po většinu část slunce. Většina rostlin sluneční paprsky ocení. Vhodné jsou i záhony v polostínu, protože například v létě budete rádi, když po část dne bude na záhony padat stín a rostliny se nebudou smažit pod náporem žhavého slunce.
• Velikost záhonu záleží na vašich začátečnických ambicích. Můj první záhon měřil asi pět metrů a široký byl zhruba dva. Což je nepraktické, protože se musíte hodně natahovat, abyste dosáhli doprostřed a vypleli i tu poslední pampelišku, která se nechce kořínky pustit země. Doporučuju šíři záhonu tak metr, metr a půl. Délka je na vás a na možnostech vaší zahrady.
• Dbejte na to, aby byl záhon dobře dostupný z různých stran, až budete rýt, sít, vytrhávat plevel.
• Záhon založte nejlépe na jižní (jihovýchodní nebo jihozápadní) straně vašeho pozemku. Stinná místa a studená místa raději vynechejte. Záhon by neměl být jako na vídrholci, protože potom by rostliny musely bojovat s vichrem a deštěm.

Vyměření a odstranění drnů

• Místo vašeho prvního záhonu si vyměřte pomocí kolíků a provázku. Pamatujte, že i zeleninové záhony mohou mít různé tvary, nejen klasický obdélník.
• Připravte si rýč a motyku, záhon napřed zbavte drnů a trávy. To je práce fyzicky náročná pro neroztrénované tělo (ale znáte lepší posilovnu na čerstvém vzduchu?!).
• Zeminu v záhonu načechrejte a ideálně do záhonu navezte kompost, pokud nemáte vlastní, zkuste poprosit souseda. Nebo nakupte substrát ze zahradnictví.

Další práce spojené se založením záhonu

• Založte si vlastní kompost.  Tam odvezte drny, které jste vyndali ze svého prvního záhonu. Stačí vám na to malý prostor v rohu zahrady. Kompost můžete vyznačit třeba trámy nebo si pořídit kompostér.
• Zpevnění záhonu není třeba řešit. Stačí, pokud hráběmi okraje přihrnete. Pokud ale po lemování záhonu toužíte, můžete zvolit třeba kameny, staré cihly nebo dřevo (cihly a dřevo ale podléhají časem povětrnostním podmínkám).
• Cestičku mezi záhony (když jich založíte víc) můžete nechat jen tak – já třeba ráda chodím bosa a takhle mi to vyhovuje. Použít ale můžete i prkno, které mezi záhony položíte, celkem efektivně také vypadají cihly.

Den D. Co jako začátečník vysít?

Pěstujte zeleninu, kterou milujete. Nemá smysl trápit se náročnými nebo módními plodinami, jež nezužitkujete. Jeden rok jsem třeba pěstovala vodnici, která mi ale nezachutnala a tak nemám důvod vysévat ji znovu. Časem si vytvoříte seznam oblíbených plodin a budete si malovat jejich rozložení (viz zahradnický plán). Ten si pochopitelně můžete vytvořit i nyní! Nebo se prostě nechat vést intuicí. Myslím, že k nenáročné zelenině, kterou zvládne pěstovat i začátečník, patří:

• Ředkvičky – vysévají se už v březnu přímo do záhonu. Jakmile rostlinky narostou, protrhejte je. Ředkvičky lze pěstovat i v truhlících na balkonech nebo za oknem. Více o pěstování ředkviček.
• Rukola – pokud jste si oblíbili italské jídlo, nesmí vám chybět na záhonu rukola. Stačí ji vysít třeba už začátkem března nebo kdykoli v průběhu jara a léta přímo do záhonu. Je velmi nenáročná a roste doslova jako plevel.
• Hlávkový salát– můžete vysít přímo do záhonu nebo předpěstovat v květináčích (začátek března). Poté se salát rozsadí přímo na záhon do sponu. Více o pěstování salátu.
• Špenát– výborná listová zelenina je velmi nenáročná na pěstování. Stačí ji vysít přímo na záhon na jaře. Více o pěstování špenátu.
• Mrkev – šťavnatá karotka nebo pozdní mrkev má ráda kyprou a hlubokou půdu s dostatkem živin (budete se divit, jak velká vám vyroste!). Vysévejte v březnu nebo v dubnu. Poté, co rostlinky vzejdou, protrhejte. Více o pěstování mrkve.
• Cibule – pěstování cibule ze sazeček je velmi snadné. Cibule má ráda písčitou půdu, proto ji neváhejte třeba obohatit trochou písku. Sazečky cibule vysaďte co nejdříve. Více o pěstování cibule.
• Dýně a cuketa – dýně Hokkaidó nebo zelená či žlutá cuketa milují kompost. Sazečky tam stačí vsadit někdy v květnu, když už nehrozí mrazy (tzv. po zmrzlících), občas zalévat. Pokud je kompost na slunci, bude se jim obzvlášť dařit. A když kompost nemáte? Navršte kopec zeminy ideálně na slunném a závětrném místě.
• Červená řepa – tahle úžasná plodina má spoustu vitamínů a živin. Dobře uskladněná vydrží celou zimu ve výborné kondici, můžete z ní připravovat šťávy nebo polévky. S výsevem červené řepy počkejte na duben. Vysejte do řádků, poté protrhejte. Článek o pěstování červené řepy připravuju!
• Rajčata– do kbelíků vysaďte sazenice keříčkových nebo tyčkových rajčat. Příští rok si možná připravíte sazenice.