Co zasadit po zmrzlících? Rajčata, dýně, cukety i bylinky

Studený máj, v stodole ráj. Říká se. Po studeném jaru nakonec květen překvapil. Slunce hřálo a hřálo. Sluneční paprsky popotáhly listy špenátu ven a ze zeminy začaly dokonce už vykukovat i dozrálé ředkvičky. Konečně! A koncem týdne až bude po zmrzlých mužích, můžou přijít ven choulostivější druhy bylinek a zeleniny. Na zahradě začne rozkvět a ráj!

Zmrzlý muži, ledový muži nebo zmrzlíci. Je jedno, jak jim budeme říkat. Jsou tři a jmenují se Pankrác, Servác, Bonifác. K těmto dnům, které připadají na polovinu května (12. až 14. 5.) se váže řada lidových pranostik, které většinou varují před mrazem, jenž by mohl poškodit úrodu. Pominou zmrzlíci, pominou mrazíci – říká jedna z těchto pranostik. A víc už není třeba vysvětlovat. Na záhony mohou přijít i méně odolné druhy rostlin. Ovšem pozor, vždy je třeba zohlednit konkrétní klimatické podmínky. I meteorologové nicméně potvrzují, že je to právě polovina května, kdy v našich končinách ubývá přízemních mrazíků. [gallery ids="450,451,453"]

Jaké druhy bylinek nebo zeleniny už mohou přijít ven?

• Rajčata – ať už je pěstujete na políčku, v pytlích nebo kbelíkách, na zahradě nebo na balkonech. Polovina května už bývá většinou příhodná pro výsadbu rajčat ven. Vhodné je sazenice postupně otužovat. Vynášet je čas od času ven. Osobně pěstuju rajčata v kbelíkách a stavím je ke staré stodole, kam se báječně vzpírá slunce, kde jsou v závětří a neprší na ně. Snižuju tak riziko plísní. Loni rajčátka docela hezky dozrávala. Rajčata potřebují dobře živenou humózní půdu a pravidelnou zálivku (vodu lijeme přímo ke kořenům). Při přesazování rajčat je vsaďte o něco hlouběji, než v květníku, kde jste je předpěstovali. V průběhu vegetace zaštipujte nové výhonky – ale o tom ještě připravím samostatný článek.
• Dýně a cukety – v druhé polovině května patří na záhony také dýně a cukety. Tedy lépe řešeno na kompost, kde se jim báječně daří. Mají totiž rády teplo a dobře živenou půdu. Pravidelně dýně a cukety vysazuju na horu kompostu, která se potom celé léto zelená. Pravidelně zalévám vždy večer hezky přímo k rostlině. Ve velkém vedru postříkám vodou i listy (na večer po západu slunce). Rizikem pro dýně a cukety jsou pochopitelně slimáci, ale také o nich napíšu později víc.
• Okurky – pokud máte sazenice okurek, mohou i ony už přijit na záhon. Ještě stále je také čas pro výsev okurek ze semen. Do každé jamky vysejeme dvě nebo tři semínka, následně ponecháme jen jednu nejsilnější rostlinu. Nezapomínejte, že okurky potřebují vydatnou zálivku.
• Bylinky – do květníků nebo přímo na záhon už mohou přijít i citlivějších bylinky, jako je třeba rozmarýn, bazalka nebo typicky česká majoránka. Rozmarýn pěstuju celoročně ve velkém květináči a i letos mi dobře přezimoval. U něho opatrně se zálivkou. Zato bazalku zalévejte hojně a pravidelně. Těmto bylinkám vyberte slunné stanoviště.
• Fazole a hrách – jestli jste ještě nevyseli hrách, směle do toho. Druhá polovina května přeje také fazolím. Vysévat je můžete na okraj záhonu, nezapomeňte jim ale připravit podmínky pro šplhání k nebeským výšinám – stačí dva kolíky a provázek, který mezi ně namotáte.
• Na záhon mohou přijít už také papriky nebo lilky. Letos budu lilek pěstovat poprvé – už mám sazenici. Tak jsem zvědavá, jak to dopadne.
• Brambory – letos byla pořád zima a staří sedláci říkali, že země na brambory musí být vyhřátá. Bramborové políčko už připravené máme, slunce se do něj zrovna pěkně opírá a tak konečně o víkendu budeme sázet brambory. Ony to za počasí doženou!
• Pro pozdní sklizeň vysévejte také listový salát, mrkev nebo červenou řepu.