Jakou zeleninu zasít na horší časy?

Zbytečně se nebát, ale připravit se, kdyby cokoli. To cokoli může být různé – ze dne na den můžou zavřít obchody. Přes noc vypadnou rodinné příjmy. Svět ochromen strne. Víc než kdy jindy v takových situacích dává smysl pěstování zeleniny. Je to jeden z kroků k částečné potravinové samostatnosti. S ohledem na to, co nás (ne)čeká upravuju pěstitelský plán na letošní rok. Víc místa na cibuli, kořenovou zeleninu, brambory, červenou řepu a česnek.

Je uspokojivé mít ve sklepě mrkev z loňského roku. Zavařenou řepu. Bedny s bramborami. A cibuli, která sice není v nejlepší kondici, ale dá se použít. Když vypuklo koronavirové šílenství, koupili jsme trochu těstovin, ovesné vločky, mouku. Muž si do košíku přihodil nějaké konzervy, já parmezán a olivový olej. Prý bychom pár týdnů přežili. Nevím. Zatím jsme to (naštěstí) nemuseli zkoušet. Obchody jsou pořád ještě otevřené (díkybohu).

Zelenina pro krizi

Pesimismus z nadcházející doby je cítit. Ekonomové se mračí. Nikdo zatím nezná jasná čísla, ale nezaměstnanost prý půjde nahoru. Výroba zpomalí. Ekonomika klesne a podle některých analytiků dokonce razantněji než v letech 2008/2009.

Co se doopravdy odehraje vlastně nikdo neví. Ať už to bude cokoli, vždy je lepší stavět se k situaci čelem. Připravit se, dokud to jde. Proto jsem revidovala pěstitelský plán. Trochu víc místa vyčlením zelenině, kterou můžeme uchovávat v písku, jako je mrkev, petržel nebo celer, či ji zavařovat, jako je třeba červená řepa.

Mimochodem, všimla jsem si, že nám doma přibylo pár balení cukru a také želatina na vaření marmelád. Čtu to jako jasný vzkaz od mého muže – budeme zase vařit jahodovou a rybízovou zavařeninu. Jako loni a předloni…

Teď ale zpátky k zelenině.

Když si občas listuju hospodářskými kalendáři, třeba z válečných let, je vidět, jak některé plodiny ustupovaly jiným. Za první světové války, kdy byl opravdu hlad, se například hojně pěstovala vodnice. Roste rychle a funguje jako náhražka, uvařit z ní můžete třeba kaši na způsob té bramborové. Za válečných let se z ní vyráběla také náhražka mouky. Proměnit ji můžete i v lahůdkovou polévku.

Vodnici sekunduje tuřín. Znovu objevovaná zelenina má hodně céčka a vlákniny. Používá se při redukčních a detoxikačních kúrách. Připravit z ní můžete hutnou polévku nebo třeba hranolky.

Každý rok má u nás na zahradě čestné místo červená řepa. Ač mám k zavařování vlastně odpor, loni jsem se hecla, koupila zavařovací hrnec a vyrobila hodně sklenic naložené řepy. Jíme ji pravidelně jako přílohu. Výhodou červené řepy je, že se snadno pěstuje a potřebuje opravdu málo péče.

Samozřejmě zaseju minimálně jeden záhon mrkve a záhon petržele. Loni jsem vypěstovala asi dvacítku celerů. Zpracováváme je postupně, moc nám chutnají osmažené v trojobalu, třeba s bramborovou kaší. Bramborové políčko nás loni také dobře zásobilo, snad se vydaří i letos.

Jak na pěstování zeleniny? Přečtěte si více o:

Ohodnoťte tento článek:

Hodnocení: 5/5 (1 hlas)