Jak na plevel - Svlačec, Pcháč, Přeslička, Pýr plazivý, Kopřiva, Šťovík, Pampeliška
Zahrada bez plevele je snem snad každého zahrádkáře. Realita bývá ale jiná, některé rostliny se na záhony vracejí s vytrvalostí, která bere chuť do pěstování. Patří mezi ně známé plevely, jako je svlačec, pcháč, přeslička nebo pýr. Jsou houževnaté, šíří se pod zemí i po povrchu, a často se nenechají jen tak lehce zlikvidovat. Přesto existují způsoby, jak se s nimi vypořádat, aniž by člověk musel sáhnout po chemii.
Svlačec a neúnavné šlahouny
Svlačec rolní poznáte snadno, má dlouhé, ovíjivé výhony a bílé nebo růžové květy, které působí nevinně. Ale brzy zjistíte, že se šplhá po všem, co mu stojí v cestě. Má hluboké a rozvětvené kořeny, které se při rytí snadno lámou a z každého kousku vyrůstá nová rostlina. Přitom stačí i centimetr kořene a máte zaděláno na nový porost.
Na svlačec platí především trpělivost. Při každém pletí je třeba rostlinu vytrhnout i s co nejdelším kořenem a nepolevit ani po dalších několika týdnech. Pomoci může i opakované zakrytí záhonu černou netkanou textilií, která růst omezí. Pokud je to možné, proveďte důkladné mulčování slámou nebo posekanou trávou. Dobře mulčovaný záhon se zahustí vlastními rostlinami a svlačec ztratí prostor.
Pcháč a jeho pichlavé nájezdy
Pcháč oset (někdy zaměňovaný s bodláky) je vysoký, houževnatý plevel s ostnitými listy a fialovým květem. Daří se mu především v dusíkem bohaté půdě a je známý tím, že se rychle šíří podzemními výběžky. Jeho likvidace není snadná, ale když s ní začnete brzy, dá se zvládnout. Co je vhodné udělat?
- Pravidelné sečení nebo sešlapávání rostlin těsně nad zemí pomáhá oslabovat zásoby v kořenech.
- Nenechejte pcháč jít do květu, jakmile dozraje plod zvaný nažka, dokáže osít široké okolí.
- V hustém porostu může pomoci výsev hořčice nebo pohanky, které pcháči konkurují.
Doplňkově můžete použít selektivní postřiky, ale většina zahrádkářů si vystačí s mechanickým zásahem. Někdy se osvědčí i výměna pěstované plodiny, například plazivé dýně mohou pomoci plochu zakrýt a pcháč vytlačit.
Přeslička jako signál zhutněné půdy
Přeslička rolní má tuhé, štětkovité lodyhy a objevuje se hlavně na těžkých, kyselých a špatně propustných půdách. Je to pravěká rostlina svým vzhledem i výdrží, její kořenový systém sahá hluboko a zvládá přežít i několik let na stejném místě. Často naznačuje, že půda potřebuje péči.
Prvním krokem, jak se můžete přesličky zbavit, je zlepšit půdu. Pomáhá pravidelné kypření, vápnění a přidávání kompostu. Přesličku je možné i několikrát ročně seřezat nebo vytrhávat, ideálně po dešti. Dlouhodobě účinné bývá i pokrytí plochy netkanou textilií a výsev konkurenčních rostlin, které půdu zastiňují. Mezi osvědčené druhy patří například vojtěška nebo žito.
Pýr plazivý je neúnavný podzemní bojovník
Pýr poznáte podle dlouhých plazivých oddenků, které se snadno lámou a z každého kousku vyrůstá nový výhonek. Daří se mu v různých půdách, od záhonů až po okraje cest. Je to plevel, který se velmi rychle šíří a dokáže během jedné sezóny ovládnout celý záhon.
Nejúčinnější metodou je důsledné ruční odstraňování, ideálně rytím vidlemi, aby se kořeny nepřerušily. Při kopání je dobré být důkladný a kořeny z půdy pečlivě vybrat. Po vyčištění záhonu je vhodné na čas půdu osít zeleným hnojením, které brání pýru v návratu. Důležité je i sledovat okolí, pokud se pýr rozrůstá mimo záhon, brzy se vrátí zpět.
Kopřiva, šťovík a pampeliška – plevely s užitkem
Tyto tři rostliny mnozí považují za nežádoucí, ale mají i své místo v přírodní zahradě. Kopřiva dvoudomá bývá cenná pro kompost a domácí jíchu, šťovík i pampeliška jsou využitelné v kuchyni i léčitelství. Kopřiva je také lákadlem pro motýly a další užitečný hmyz – pokud ji ponecháte na okraji zahrady, může být i přínosem. Problém nastává, když rostliny přerostou a začnou ovládat záhon. Jak si s nimi poradit?
- Pampelišky mají silné kůlové kořeny, které je nutné vyjmout celé, k tomu je vhodný úzký vytrhávač plevele nebo dřevěná tyčka.
- U šťovíku a kopřivy platí obdobná pravidla, důležité je opakované kosení, rytí a zamezení tvorby semen.
Výhodou je, že na narušených místech často pomáhá výsev nových rostlin, které přirozeně omezí jejich další šíření. Vysít můžete měsíček, lichořeřišnici nebo lničku setou.
Jak si poradit dlouhodobě?
S plevelem není třeba bojovat s chemickými prostředky, spíše je potřeba znát jeho slabiny a půdu, ve které se rozrůstá. Pravidelná péče, zakrytí půdy, střídání plodin a důslednost dokážou postupně proměnit i dlouho zanedbaný záhon. A když se poté nějaký ten plevel objeví, někdy stačíchvíle práce s motyčkou a zahrada může být zasepodle vašich představ.
I zkušený zahrádkář ví, že bez plevele to úplně nejde. Důležité je ale držet jej pod kontrolou pomocí motyčky, mulčování nebo konkurenčních rostlin.