Jarní probouzení záhonů
Po letošní krátké zimě s lehkým sněhovým popraškem se vaše záhony rozhodně nebudou probouzet z medvědího spánku. Pokud jste je na podzim důstojně a důkladně zryli, čeká vás na jaře především srovnání půdy, její uhrabání a přihnojení. Jednou za tři roky můžete také vápnit a abyste tím neuškodili některým plodinám, využijte systému jejich střídání.
Poctivé podzimní rytí
Příprava zeleninových záhonů na novou sezonu nezačíná na jaře, ale na podzim. Zkušení zahrádkáři to vědí a provádí rytí na hloubku asi jednoho rýče, maximálně do 25 cm. Díky tomu se odkryje a provětrá podorniční vrstva zeminy a zbavíte se jednoletého plevele, ze kterého si zároveň vytvoříte cenný humus. Zrytá zemina přes zimu zůstává v hrubé brázdě, aby zimní vláhou provlhlé hroudy dobře promrzly a co nejvíce vláhy se udrželo v zemi. To oceníte zejména po zimě, jako byla ta letošní. Pokud totiž napadne velmi málo sněhu, přinese to logicky i méně vláhy pro půdu a tedy i suché léto. Tip: Během rytí zkuste pečlivě sbírat i všechny kameny, střepy, zbytky cihel a další odpady.
Jarní úprava půdy
Na jaře určitě nenechte zeminu záhonů zarůst plevelem, abyste ji nemuseli zbytečně znovu přerývat. Na zrytém záhoně od podzimu by zatím neměly být žádné zbytky rostlin nebo rostlinky nové. Pokud tomu tak je, využijte svou podzimní přípravu a povrch půdy před sázením uhrabte a snažte se vyrovnat i drobné terénní nerovnosti. Důležité je také roztrdit případné hrudky a drny. Pokud žijete na slunné jižní Moravě nebo v sušších oblastech, určitě jeden či dva dny před samotným rytím zeminu důkladně prolijte. Práce vám půjde lépe od ruky.
Hnojení pro dobrou úrodu
Některé druhy zeleniny jsou náročnější na živiny, proto se určitě vyplatí záhony před sezonou přihnojit. Využít k tomu můžete především organická hnojiva: chlévský hnůj, kompost nebo hnojivou rašelinu. Všechna uvedená hnojiva jsou bohatá na humus. Někteří zahrádkáři je do půdy přimíchávají už při podzimním rytí, ovšem pokud jste to neudělali, snadno můžete kvalitu své půdy vylepšit i na jaře. „Žádné z hnojiv by nemělo přijít až na dno samotné brázdy. Nejlepšího obohacení půdy dosáhnete, když ho s půdou promísíte spíše volně,“ vysvětluje Václav Mařík ml., zahradník ze Zahradnictví Flos. Jaké množství hnojiva budete potřebovat? Množství hnojiva závisí především na jeho kvalitě. Na 1 m2 mnohdy postačí 3 kg, ale někdy je třeba i 10 kg hnojiva. Používáte-li kompost, dávkujte 6 až 10 kg na 1 m2. Kompost či jiná hnojiva zapracujte hráběmi či motyčkou do půdy rovnoměrně, nikoli příliš hluboko.
Vápnění dávejte jako šafránu
Vápenatá hnojiva zmírňují překyselení půdy a podporují činnost půdních mikroorganismů. Pokud hnojíte kompostem, hnojem či rašelinou, podpoří vápenaté hnojivo jejich rozklad v půdě a přispěje ke zdravému růstu celé řady rostlin. Zeleninovým záhonů vápnění velmi svědčí, zatímco řada rostlin v okrasné zahradě ho nesnese. Zle dělá rododendronům, vřesům a vřesovcům. Vápnění naopak milují fazole, hrách a košťáloviny. Vápnění není vhodné dopřávat zahradě každý rok, často stačí vápnit jednou za dva až tři roky. Pokud na záhonech pravidelně střídáte plodiny, vždy vápněte po sklizni brambor. Brambory totiž vápenatá hnojiva nemají příliš v oblibě, vápno vyvolává jejich strupovitost, poškozuje vzhled brambor i trvanlivost hlíz.
Střídejte pravidelně plodiny
Systém pravidelného střídání plodin vymysleli naši dědové a pradědové, aby udrželi svou zeleninovou zahradu vitální, zdravou a velmi bohatou. Zeleninové záhony při něm rozdělí na tři části. V první pěstují košťáloviny, tedy kapustu, květák, brukev a další. V druhé části roste kořenová zelenina, například mrkev, červená řepa nebo tuřín. Ve třetí části se pěstuje hrách, fazole, cibule, salát a další plodiny. Na každé části záhonu pak plodiny střídali tak, aby se nikde neobjevily častěji než jednou za tři roky. Pokud budete v prvním roce vápnit záhon pro košťáloviny a následně plodiny postupně střídat, nejlepší doba pro další vápnění téhož záhonu je přesně za tři roky.
Až záhony prohnojíte a navápníte, už vám zbývá jediné. Vybrat si tu správnou zeleninovou sadbu v kvalitním zahradnictví - třeba u Flose v pražské Řeži.