Úvod  ›   › 

Keříčkové fazole: Nenáročná plodina pro každou zahradu (od semínka po sklizeň)

Keříčkové fazole se pěstují jak pro celé zelené lusky, tak pro sklízení zralých zrn. Chutné jsou obě varianty. Keříčková fazole je navíc nenáročná plodina, která se hodí do každé zahrady. Jak začít s výsevem fazolí? A jak se o ně správně starat? Přečtěte si rychlý návod, kde najdete vše v jednom – od semínka po sklizeň. 

1. Jak vybrat vhodné stanoviště pro keříčkovou fazoli?

Keříčkové fazole potřebují slunné stanoviště, ale není to bezpodmínečně nutné, snesou i mírný polostín. Ideální půda pro fazole je lehčí nebo středně těžká. Půda by měla být mírně vlhká a dobře propustná. Měla by mít také neutrální pH. Pokud by byla půda kyselá nebo příliš přemokřená, fazole budou špatně růst a nebudou plodit. 

Vedle keříčkových fazolí není vhodné sázet česnek, cibule, hrách a pórek, protože mohou vytvářet nevhodné mikroklima, které narušuje jejich růst nebo mohou konkurovat živinám v půdě. Naopak vhodnými sousedy pro fazole jsou jahody, rajčata a špenát.  

2. Výsev 

Fazole bychom měli vysévat do prohřáté půdy, která má alespoň 12 °C. Doporučená teplota pro pěstování keříčkových fazolí je 22 °C. Ideálním obdobím pro sázení fazolí je druhá polovina května. Nejpozději by vysévání mělo proběhnout do konce června, abychom stihli fazole sklidit včas. 

Před samotným výsevem je třeba půdu dobře prokypřit. Semena fazolí vyséváme přímo do záhonů do takzvaných hnízd, kam dáváme 3–5 semen do hloubky 3–5 cm. Vzdálenost mezi hnízdy semen necháváme na 40–50 cm. 

Klíčivost semen můžeme podpořit tím, že je den před jejich výsadbou namočíme do vody. Vyklíčí pak rychleji. Obecně ale není nutné keříčkové fazole předpěstovávat doma, protože snášejí dobře přímý výsev do půdy. Pokud dodržíte pravidla pro správný výběr stanoviště a přípravu půdy před vysetím, zajistíte jim dobré vzklíčení. 

Keříčkové fazole lze také vysévat opakovaně ve dvoutýdenních intervalech. Zajistíte si tím sklizeň po celé léto. 

3. Jak pečovat o keříčkový fazol? 

Fazole nepatří k nejnáročnějším plodinám na zahradě, ale přesto potřebují naši pozornost. Kromě řádného prokypření půdy před vyséváním semen, je vhodné půdu kolem rostlin kypřit i v průběhu růstu. Především do doby, než začnou rostliny kvést. 

Potřebují i pomoc se zaléváním. Keříčkové fazole potřebují pravidelnou a vydatnou zálivku během klíčení semen. Další vydatné zalévání vyžadují, když fazole nasazují lusky. Jakmile se objeví květy fazolí, můžeme se zaléváním polevit. Raději zalévejte jen jednou týdně, ale vydatně. Pokud je v létě dlouhé období sucha, rostliny mírně zavlažujeme a rosíme. 

Přihnojování rostlin není nutné. Hnojení se určitě vyhněte, pokud už došlo k vytvoření květů. Do té doby můžete fazole trochu přihnojit organickými hnojivy. 

Keříkovým fazolím také prospěje mulč, který můžete kolem nich rozprostřít. Mulčovací kůra vám pomůže zajistit ideální půdní podmínky pro růst fazolí a udrží vám vlhkost v půdě delší dobu. 

4. Sklizeň fazolových lusků

Výška keříčkových fazolí závisí na konkrétní odrůdě. Je ale možné, že dorůstají až do výšky 60 cm, jiné mohou dorůstat do výšky 40 cm. Proto je důležité znát vlastnosti konkrétní odrůdy dle zakoupených semen. Obecně vytváří tmavě zelené nebo světle žluté lusky, které mohou být dlouhé až 15 cm. 

Odrůdy keříčkových fazolí jsou určeny k jednorázové sklizni, ale sklizeň lze prodloužit opakovaným výsevem. Běžně sklizeň probíhá od srpna do září v závislosti na jejich výsevu. 

U keříčkových fazolí můžete sklízet jak celé lusky, tak jejich vyzrálá zrna. Pokud pěstujete fazole pro jejich lusky, sklízejte je v období, kdy jsou čerstvé. Čerstvost lusků poznáte tak, že při jejich ohnutí, mírně zakřupou. Pokud pěstujete fazole pro jejich zrna, ke sklizni dochází v době, kdy lusky zaschnou. Zralá semena poznáte podle toho, že mají pevnou a rovnoměrně zbarvenou slupku. Když lusk se zrny zmáčknete mezi prsty, je tvrdý. 

5. Zpracování v kuchyni

Fazole obsahují celou řadu zdraví prospěšných složek. Plody fazolí obsahují vápník, železo, draslík, vitamíny skupiny B, vitamín PP a provitamín A. Fazolky také obsahují glukokinin, který pomáhá snižovat obsah glukózy v krvi a doporučují se tak diabetikům. 

V kuchyni využijeme jak celé lusky (fazolky), tak zralá zrna. Zrna před vařením je vhodné namočit do vody, ideálně přes noc. Fazole se pak používají do polévek, kde nás spolehlivě zasytí. Vhodné jsou také do salátů. Známá je fazolová kaše, která se výborně hodí k masu či uzeninám. 

Pro zpracování fazolek stačí krátká tepelná úprava, aby si lusky zachovaly svou křupavost. Jsou vhodné jako příloha k masu nebo do dušených pokrmů. Hodí se i do lehkých salátů nebo těstovin. Přidat fazolky můžeme i do polévek. Jsou zkrátka chutnou a zdravou přísadou v mnoha jídlech.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)


Související články