Bromélie ‒ kráska z tropů kvetoucí jedenkrát za život

Přinést si domů malý kousek tropů může znít jako lákavá vidina. Není však z říše pohádek. Nádech exotiky do našich obývacích pokojů mohou vnést tropické a subtropické květiny. Jednou z nich je bromélie ‒ rostlina patřící do stejné rodiny jako ananas. S trochou nadsázky lze říci, že se jedná o bylinu téměř nesmrtelnou. Rozmnožuje se totiž vyháněním drobných odnoží, které obklopují mateřskou rostlinu. Stačí je oddělit, zasadit a koloběh života bromélie se uzavírá a zároveň začíná.

Bromélie ‒ rostlina přizpůsobená pralesu

Jako bromélie se zjednodušeně označují všichni zástupci čeledi broméliovitých ‒ Bromeliaceae. Jejich původní domovinou jsou lesy tropické Jižní Ameriky i Afriky. Bromélií je téměř 2000 druhů a dělí se na dvě skupiny. První roste na zemi, druhá se potřebuje pnout po nějakém pevném podkladě. V přírodě jsou to většinou kmeny a větve stromů. O popínavých broméliích hovoříme jako o epifyticky rostoucích. Společným znakem všech bromélií jsou dekorativní lesklé listy uspořádané do kornoutku. Tato skladba listů není, ostatně jako cokoliv jiného v přírodě, náhodná. Má za cíl hospodárné využívání vody. Mělké útvary naplněné vodou mají i ekologický význam. V jezírku, tvořeném svinutými listy, najdou úkryt drobní živočichové. Například stromové žáby se v nich rozmnožují. Také v nich mohou růst řasy i vyšší vodní rostliny. Tyto listové útvary se odborně nazývají dendrotelmy.

Fialová Bromélie Autor: richardcreedjr

Jak o bromélie pečovat

Dekorativní květy a půvabně zbarvené tuhé listy ‒ to jsou bromélie. Patří jim důstojné místo mezi ostatními pokojovými rostlinami. Dobře porostou na světlém místě i v polostínu, pozor však na přímé slunce. Z pralesa na něj nejsou zvyklé. Bromélie také vyžadují pro svůj růst dostatek tepla, optimálně 20 až 25 °C. Rozhodně nepřežijí ani ten nejmenší mráz.

Obden je mírně zaléváme měkkou odstátou vodou a dáváme pozor, aby substrát nebyl přemokřený. Zálivku směřujeme do středu listové růžice. Mezi jednotlivými zálivkami by půda měla aspoň trochu vyschnout. Protože jsou bromélie zvyklé na vlhký pralesní vzduch, prospěje jim několikrát za týden ošetření pomocí vodního rozprašovače.

Ke zdárnému růstu bromélií přispěje aplikace minerálního hnojiva (je stejné jako například to, které se používá pro orchideje). Stačí přihnojovat jednou za 14 dní, v zimě i méně.

Odkvetlé květy odstraňujeme, stejně tak odřízneme listy, které začínají žloutnout či hnědnout nebo zasychají jejich špičky. Pravidelně listy zbavujeme prachu. Povrch substrátu občas nakypříme, aby se ke kořenům dostal vzduch.

Bílá Bromélie Autor: betoveroneze

Množení bromélií

Bromélie rostou pomalu, jsou dlouhověké. Z květu bromélie se můžeme těšit dlouho, i několik měsíců. Po odkvetení bromélie už je marné čekat, až vykvete znovu – další květy se již nevytvoří. Zato se z mateřské růžice začnou oddělovat dceřiné rostlinky. Ty můžeme zasadit a těšit se z potomstva, které nás přibližně za rok obdaří novými květy. Výsadba mladých rostlinek je snadná. Na dno květináče nasypeme drenážní vrstvu z kamínků či štěrku. Připravíme si substrát ‒ půdu pro pokojové rostliny s příměsí rašeliny. Květináč stačí naplnit substrátem zhruba 2 centimetry pod okraj.  Kolem rostlinek hlínu mírně upěchujeme. Bromélie není třeba sázet příliš hluboko.

Guzmánie jazýčkovitá vždyzelená epifytická trvalka Autor: Elstef

Zástupci čeledi broméliovitých

Bromélie získaly jméno po botanikovi Olafu Bromeliovi. U bromélií se většinou používají latinské názvy, jen málo jmen bylo přeloženo do češtiny. Všechny rody mají kornoutovité dekorativní listy a dobře porostou v obývacím pokoji, skleníku nebo teráriu.

• Tilandsie

Epifiticky rostoucí bromélie, která získává veškeré živiny potřebné pro svůj růst pouze prostřednictvím listové plochy.

• Guzmánie

Je popsáno množství pestře zbarvených kultivarů. Jedná se o oblíbený rod, v bytech se pěstuje poměrně často. Lze ji vysadit na pařez nebo kousek kůry. Kořeny se v tomto případě obalují rašelinou. Květ je obklopený červenými listeny.

• Vriesea

Roste jako epifyt. Nejčastěji pěstovaný druh je Vrisea splendens. Na zelených listech může být u některých kultivarů stříbřitý poprašek. Červené nebo žluté kvítky vyrůstají z pestrého listenu. Lze ji pěstovat i hydroponicky.