Množení keřů: řízky
Chcete si na zahradě vypěstovat nové keře, aniž byste museli kupovat drahé sazenice? Řízkování je osvědčená a jednoduchá metoda množení rostlin, kterou zvládne každý zahrádkář. Stačí si vybrat vhodné výhonky, dodržet několik základních pravidel a během několika měsíců se můžete těšit na nové rostliny.
Proč se řízkování vyplatí?
Řízkování má řadu výhod. Především vám umožní snadno rozšířit zahradu, aniž byste museli investovat do nových rostlin. Zachováte si také specifické vlastnosti dané odrůdy, což je důležité například u okrasných nebo ovocných keřů. Navíc je to ekologická cesta množení – místo kupování rostlin jednoduše využijete ty, které už máte, a přispějete tak k udržitelnějšímu zahradničení. Další výhodou je, že mnoho druhů keřů můžete množit právě tímto způsobem s velkou úspěšností.
Jaké druhy řízků existují?
Řízky můžeme rozdělit do tří hlavních skupin podle doby, kdy je odebíráme, a podle jejich vlastností.
- Bylinné řízky – Mladé, měkké výhonky se odebírají na jaře nebo v létě, kdy rostliny aktivně rostou. Používají se například u levandule, rozmarýnu, hortenzie nebo pelargonií. Snadno zakořeňují a rychle rostou, ale je nutné dbát na pravidelnou vlhkost, jinak mohou snadno uschnout.
- Polodřevité řízky – Výhonky, které už částečně vyzrály, ale stále si uchovávají určitou pružnost. Tyto řízky se odebírají v létě až začátkem podzimu a využívají se například u oleandrů, fuchsií nebo cesmín. Potřebují stabilní vlhkost a chráněné stanoviště pro zakořenění.
- Dřevité řízky – Plně vyzrálé větvičky, které se stříhají na podzim nebo v zimě. Tento způsob množení se uplatňuje u rybízu, angreštu, vrby či růží. Dřevité řízky zakořeňují pomaleji, ale jsou odolnější a méně náchylné k vysychání.
Kdy je nejlepší čas na řízkování?
Úspěšnost množení závisí na tom, kdy řízky odebíráte. Pro bylinné řízky je ideální jaro a začátek léta, kdy rostliny aktivně rostou a rychle zakořeňují. Polodřevité řízky se řežou od poloviny léta do začátku podzimu, kdy už jsou výhonky pevnější, ale stále schopné dobře zakořenit. Dřevité řízky lze odebírat pozdě na podzim nebo v zimě, kdy rostliny přecházejí do vegetačního klidu a lépe snášejí manipulaci.
Jak správně připravit a zasadit řízky?
Jak postupovat při řízkování keřů? Přečtěte si podrobný postup krok za krokem, ať na nic nezapomenete.
- Výběr vhodného výhonku – Vyberte zdravý, silný výhonek bez známek chorob či škůdců. Pokud je rostlina oslabená, její řízky budou mít menší šanci zakořenit.
- Správná délka řízku – Řízek by měl mít přibližně 10–15 cm, u dřevitých řízků může být delší (až 25 cm). Kratší řízky mohou hůře zakořeňovat.
- Zastřižení – Spodní řez proveďte šikmo těsně pod očkem, horní řez rovně několik centimetrů nad očkem. Šikmý řez pomáhá lepšímu přijímání vody a živin.
- Odstranění listů – Spodní listy odstraňte, aby nebránily zakořeňování. U bylinných řízků ponechte jen pár horních, abyste minimalizovali odpařování vody.
- Použití stimulátoru – Pro lepší zakořenění můžete spodní část řízku namočit do růstového stimulátoru (např. práškového nebo gelového).
- Zasazení – Řízky zasaďte do směsi písku a rašeliny, případně do kvalitního substrátu. Důležité je, aby byl substrát vzdušný a dobře propustný.
- Vlhkost a zakrytí – Udržujte substrát stále vlhký, ale ne přemokřený. Řízky můžete přikrýt fólií nebo umístit do minipařeniště pro lepší mikroklima. Také pomáhá, když budete listy pravidelně rosit, zejména u bylinných řízků.
Péče o řízky a přesazení zakořeněných rostlin
Zakořenění trvá několik týdnů až měsíců, záleží na druhu rostliny. Během této doby by měl být substrát neustále vlhký, ale ne přemokřený, aby nedošlo k hnilobě. Pokudnevíte, zda řízek zakořenil, lehceho povytáhněte– pokud klade odpor, zakořenil se. Jakmile řízky vytvoří dostatečný kořenový systém, můžete je přesadit do jednotlivých květináčů a později na stanoviště do zahrady.
Řízkování je skvělá metoda pro každého zahrádkáře, který chce mít svou zahradu plnou krásných a zdravých keřů. Stačí trochu trpělivosti a brzy budete mít vlastní rostlinky, které vám budou dělat radost po dlouhá léta.