Namalujte si zahradnický plán a naplánujte zeleninovou zahradu

Zahrada je pod bílou peřinou, a to je dobře. Sypu na ni dřevěný popel. A těším se na zahradničení. Až se sníh vsákne do půdy a ta se rozvoní jarem, bude čas zasít. Protože dobrá úroda začíná plánováním, beru do rukou vždycky v lednu pastelky a zeleninovou zahradu si napřed nakreslím. 

Včera jsem za výlohou zahradnictví okukovala semínka. Dnes maluju zahradnický plánek, který mi, až budu na jaře stát nad záhony, pomůže vysévat a vysadit zeleninu na to správné místo.

Další pomůcka zahradníka: kalendář výsevů, výsadby a sklizně.

Zeleninu prostřídejte

Hlavní zásada zní: nikdy nepěstujte stejnou plodinu na tom samém záhoně. Půda se totiž jednostranně vyčerpá. Třeba takové okurky nebo celer jsou dost náročné na živiny. Tam, kde jste je pěstovali loni, vysaďte skromnější zeleninu - třeba fazole.

Pomůckou je rozdělení zeleniny na plodiny první, druhé a třetí trati. V praxi to může vypadat asi takhle.

• Do kategorie první trati patří zelenina náročná na hnojivo, třeba rajčata, okurky nebo brambory, takže záhony před výsevem hnojíme, třeba koňským nebo kravských hnojem.
• Druhý rok stačí tento záhon jenom obohatit kompostovanou zeminou a vysévat rostliny druhé trati, třeba mrkev nebo petržel či listové saláty.
• Třetí rok na ten samý záhon přijdou nenáročné rostliny  třetí trati, třeba luskoviny nebo cibule.

Při kreslení zahradnického plánku mějte na paměti, co jste kde pěstovali loni a plodiny prostřídejte.

Pěstujte spolu správné druhy

Připravte si také seznam plodin, které chcete letos pěstovat. Pomůže vám výsevní kalendář.

Myslete na to, že například ředkvičky nebo jarní salát sklidíte a záhony budou prázdné. Ještě v červnu nebo v červenci můžete vysévat červenou řepu nebo mrkev k uskladnění. Proto nezoufejte, když nemáte na zahrádce dostatek prostoru a plodiny vystřídejte i v průběhu roku.

Načrtněte si schéma záhonů, včetně kompostu, kam vysadíte například dýně nebo cukety. A potom už malujte, co kam přijde.

Při plánování výsevu a výsadby pamatujte na to, že některé plodiny se spolu velmi dobře snáší, dokonce se v růstu podporují.

Tady je drobný příklad, co s čím můžete pěstovat:

• Mrkev + pórek
• Ředkvička + celer
• Mrkev + petržel
• Řepa červená + řepa černá
• Salát + kedluben + špenát

Přečtěte si také článek: Společné pěstování květiny, bylin a zeleniny nebo Pěstujte zeleninu a bylinky společně.

Založení nových záhonů

Pokud zakládáte nebo přidáváte nové záhony, dobře je do zahrady zakomponujte.

• Ideální je místo orientované na jih či jihozápad (jihovýchod), ale ne všechny zahrady takové podmínky nabízejí. Každopádně by záhon neměl být příliš ve stínu (pozoruju opravdu velký rozdíl mezi kvalitou a velikostí úrody na záhonu, kterému část dne stíní statný ořech, oproti záhonům, kam má přístup slunce).
• Na druhou stranu, záhony na „otevřené pláni“ také nejsou příliš vhodné – rostlinky totiž musí čelit větru a větší zimě než na (alespoň) částečně chráněném záhonu.
• Pro úspěšné pěstování zeleniny je důležitá i kvalita zeminy. Jílovitý podklad není příliš vhodný, i když vše lze do určité míry řešit návozem zeminy z kompostu. (Když ho nemáte, zkuste požádat třeba sousedy. Zem si také můžete nechat přivést ze zahradnictví apod.).
• K záhonu byste měli mít snadný přístup, abyste o něj mohli dobře pečovat. Neměla by proto kolem stát jakákoli nepřekonatelná překážka.
• Místo klasických záhonů můžete vytvořit vyvýšené záhony. Jedná se o záhony umístěné nad úrovní země. K jejich výrobě jsou nejčastěji využívány dřevěné prkna, trámky či hranoly. Výhodou těchto záhonů je lepší kontrola nad půdními podmínkami, lepší odvodnění a lehčí práce při okopávání, pletí, sázení i sklízení. Člověk se nemusí tolik ohýbat nebo klečet. Tyto záhony jsou vhodné do míst s neúrodnou zeminou i s nedostatkem prostoru.