Úvod

Pěstování pórku

Pórek se pěstuje jakojednoletá i dvouletá rostlina, a tudíž ho můžete mít na talíři v průběhu celého roku. Nejen, že je velice chutný, takže ho řadíme mezi lahůdkové zeleniny, ale má pro člověka i zdravotní přínos. Proto je správné, když ho budete do svého jídelníčku přidávat co nejčastěji. Budete-li ho sami pěstovat, pamatujte, že potřebuje delší vegetační období, proto ho na jaře vysaďte hned, jakmile se trochu prohřeje půda.

  1. Úvod do pěstování pórku
    • Pórek (Alliumporrum)zná jistě každý z vás, a většině i chutná. Pór je zelenina, patřící do čeledi cibulovitých.Jeho domovinou je východní Středomoří a Střední východ. K největším současným producentům patří Turecko, Francie, Belgie a Indonésie.Pórek nejenže se k cibulovitým řadí, ale když je mladý, tak jako jarní cibulka vypadá. Jeho chuť je však mnohem jemnější. Dorostlý pór je mohutný, avšak nevytváří klasickou cibuli, ale spíš velmi protáhlou. Je to vlastně soubor do sebe zavinutých bělavých listů se zelenými vrcholy. Nejčastěji se přidává do polévek, předkrmů, je součástí omáček i různých salátů či pomazánek.
    • Význam pórku v kuchyni a jeho přínosy pro zdraví–pór je zelenina, která člověku přináší celou řadu velice cenných živin. Obsahuje vitamíny B, C, E a provitamín A. Při konzumaci a využití vitamínů mějte na paměti, že vitamíny A a E jsou rozpustné v tucích, B a C ve vodě. Dále se v póru nacházejí minerály a stopové prvky, zejména vápník, draslík, fosfor, železo, zinek, mangan, měď a selen. Fosfor dokáže povzbudit mozkovou činnost a stejně tak umí snížit množství tuků v krvi čili může vyrovnávat hladinu cholesterolu. Společně se zinkem příznivě působí na vazivové tkáně, cévní stěny a prospívá celkovému metabolismu. Další prospěšnou látkou v pórku je allicin. Jedná se o silici, která si poradí s nežádoucími bakteriemi v zažívacím systému. Allicin se ledvinami vylučuje i do močového ústrojí a tam svými antibakteriálními účinky může zmírnit různé druhy zánětlivých onemocnění. Pórek má rovněž močopudné vlastnosti, takže je prospěšný pacientům, kteří trpí dnou (pakostnicí) či revmatismem. Pór je také zdrojem antioxidantů, hlavně polyfenolů a sloučenin síry, které chrání buňky před poškozením. Tím může působit jako prevence proti cukrovce, srdečním chorobám i rakovině. Upozornění: kojící matky by neměly pór konzumovat; bylo zjištěno, že snižuje laktaci – zdroj Receptia.
  2. Druhy a odrůdy pórku
    • Z botanického hlediska se pór dělí na letní a zimní odrůdy. Letní pórek je rychlejší ve vývoji, ale nesnáší mráz, proto ho musíte koncem léta sklidit. Letní rostlina bývá delší a tenčí, na rozdíl od póru zimního, který je naopak spíš kratší a tlustý. A vůči mrazu je odolný. Pór se může sklízet v průběhu celé sezony. Máte-li hustší výsadbu, můžete ho během vegetačního období protrhávat a tyto slabší rostliny ihned využít v kuchyni. Jestliže jste vyseli oba druhy pórku, můžete ho postupně sklízet až do příštího jara. Nejprve spotřebujte letní pór – ten se většinou neskladuje a je určen k přímé konzumaci. A od listopadu můžete začít sklízet pórek zimní (ten, který zůstává přes zimu na záhonu, ještě před zámrazem přihrňte). Zimní pór můžete nějaký čas skladovat. Může však zůstat i v záhonu, neboť tam dokáže ve sklizňové zralosti vydržet poměrně dlouhou dobu.
    • Výběr správné odrůdy podle plánované sklizně – nejčastějšími zimními odrůdami u nás jsou Elefant,Titus a Winner, které snesou mráz až -15 °C. Oblíbené jsou i holandské odrůdy jako je Forrest, Laura čiBlizzard. Pro letní a raně podzimní sklizeň jsou určeny odrůdy Albos, Terminal, Golem, anebo StarozagorskiKamuš.
  3. Požadavky na prostředí
    • Vhodná půda – pro pěstování pórku jsou nejvhodnější půdy lehčího typu, ať jsou to půdy písčitohlinité či hlinitopísčité.Těžká a studená jílovitá půda je naprosto nevhodná. Chemická reakce půdy má být neutrální, anebo nepatrně kyselá (pH 7 nebo 6,5). Záhon by měl být také dobře vyhnojený, aby rostliny měly dostatečnou zásobu živin. Pór můžete pěstovat po předplodinách, pro něž jste v minulé sezóně záhony vydatně prohnojili chlévskou mrvou případně kompostem (okurky, brambory, košťáloviny). Před výsadbou půdu dobře a do hloubky prokypřete.
    • Vlhkost, světlo, teplota– pórku se velmi dobře daří i v chladnějším prostředí, to znamená i ve vyšších polohách. Potřebuje ovšem dostatek slunečního svitu, takže není vhodný k výsadbě na severní stranu. Oč méně náročný je pór na teplotu, o to náročnější je na závlahu. Zalévejte ho pravidelně menším množstvím vody. V létě provádějte zálivku v ranních či večerních hodinách přímo na půdu, nikoliv na rostliny.
  4. Výsev a výsadba na záhon
    • Výsev–pór lze vysévat od konce února přímo na záhony, přičemž je nutné počítat s tím, že později budete muset rostlinky jednotit. Vývoj pórku je však v chladné půdě poměrně zdlouhavý, proto je lepší, když si sazenice předpěstujete v pařeništi nebo v domácích podmínkách (za oknem).A to v období od konce února do půlky dubna. Předpěstované sazeničky je vhodné pikýrovat (jednou přepíchat) do sadbovačů. Tak dobře prokoření substrátem, zesílí a budou připraveny k venkovní výsadbě.
    • Výsadba –semenáčky,připravené k výsadbě mají mít čtyři pravé listy a tloušťku pět milimetrů. Při sázení jednotlivých rostlinek nejprve zkraťte kořínky i nať asi na polovinu a pórek vysaďte o 2 cm hlouběji, než rostl ve výsevním substrátu. Budete-li vysazovat přepikýrované rostlinky ze sadbovače, vložte je do půdy s celým balem, upevněte, zalijte a následně trochu přihrňte zeminou. Zimní odrůdy se vysazují počátkem léta, ale může to být i přelom května a června, a to do sponu 20 x 35 cm. U letních odrůd může být spon užší asi o pět centimetrů, a doba výsadby je nejčastěji duben.
  5. Péče o pór během vegetace
    • Zálivka – na vláhu je pór náročný zejména první týdny. Tehdy by potřeboval každodenní zálivku malým množstvím vody. Později postačí zalévat 2 až 3krát týdně, v suchém letním období obden.
    • Hnojení – pokud jste pórek vysazovali do půdy, která byla v posledních třech letech vyhnojena statkovými hnojivy, postačí přihnojení tekutým nebo gelovým hnojivem, určeným pro tuto zeleninu, a to přímo v zálivce. Pokud nebyl záhon vyhnojen delší dobu, používejte během vegetačního období plná hnojiva: NPK, Cererit, superfosfát. Vždy se řiďte přiloženým návodem a nepoužívejte hnojiva nadbytek. Rostliny byste určitě spálili.
    • Ochrana proti plevelům– pór je nutno pravidelně odplevelovat. Má to hned několik důvodů: plevel bere rostlinám živiny i vláhu a může na pórek přenést i některé škůdce. Nechcete-li se odplevelování věnovat, zvolte vhodný mulč. Ten současně zabrání i vysychání půdy. Použijete-li k mulčování vyzrálý kompost, budou se z něj s každou zálivkou nebo deštěm uvolňovat živné látky a růstu plevelů zamezíte. Tak je možné spojit hnojení s ochranou vůči plevelu. Kdo kompost nemá, může plevelu zabránit tmavou netkanou textilií.
  6. Prevence a řešení škůdců a chorob
    • Hlavním a poměrně nebezpečným škůdcem pórku je vrtalka pórová(Phytomyzagymnostoma). V tuzemských podmínkách se jí líhnou dvě generace během jednoho roku. Ta první na pór nalétává na přelomu dubna a května, a ta druhá, početnější a škodlivější, nenechá pórek na pokoji v období od konce srpna do poloviny září, kdy škodí hlavně zimním odrůdám. A jaké škody provádí? To si v sobě přímo nese název tohoto škůdce. Optimální by bylo, kdybyste mohli v období náletu záhon překrýt asi na čtyři týdny bílou netkanou textilií, což je jediný možný způsob ekologické ochrany. Nechte ji volně přímo na rostlinách a konce textilie zapusťte do půdy. Rozhodně ji nenapínejte, pór potřebuje prostor pro růst. Na konci září už nálet vrtalky nehrozí. Pokud vám vrtalka zeleninu napadne, pór sice vyroste, ale při sklizni zjistíte, že je plný larev i kukel a uvnitř dokonale prožraný.
    • Dalším škůdcem na pórku, ale i na všech ostatních cibulovitých zeleninách, je molík česnekový (Acrolepiopsisassectella). Jeho larvy se prokoušou do listů a ty pak uvnitř vyžírají. Jako prevence při ochraně póru může působit hustě tkaná ochranná síť, avšak museli byste jí rostliny přikrýt brzy po vysazení. Jinak pomohou jen chemické postřiky.
    • Dále pórek napadají některé půdní houby, jako například Phytophthoraporri – kořenová hniloba nebo Sclerotiumcepivorum – bílá hniloba. Anebo plíseň cibulová. Proti těmto chorobám, pokud se objeví ve větší míře, musíte použít speciální přípravky.
  7. Bělení pórku
    • Na pórku je nejkřehčí, nejjemnější a nejchutnější spodní bílá část. Chcete-li ji mít co nejdelší, musíte se o to sami přičinit. V průběhu vegetačního období k narůstajícímu póru postupně přihrnujte zeminu. Část, která bude ve tmě, zůstane vybělená. V listech, na něž dopadnou sluneční paprsky, se bude vytvářet chlorofyl a budou zelené.
    • Druhou možností – kromě přihrnování – je zamezení přístupu světla k rostlinám nějakým jiným způsobem. Používají se nařezané plastové trubky o větším průměru, než bude mít zralý pór, roličky od toaletního papíru, srolované časopisy, a dokonce vysoké kelímky s odříznutým dnem. Je jasné, že pomůcky z papíru dlouho nevydrží, ale ty z plastu by dostatečný efekt mít mohly.
  8. Sklizeň a skladování
    • Kdy a jak sklízet pór – správný čas sklizně je vlastně v průběhu celého roku. Záleží na tom, jakou odrůdu póru jste zasadili. Letní pórek můžete sklízet průběžně od půlky srpna až do příchodu přízemních mrazíků a zimní odrůdy až do jara. Zralý pórek je pevný, tlustý, listy jsou svěží, bílá a zelená hmota je zhruba ve stejné délce. Při sklizni používejte ostrou úzkou lopatku k vyrývání. Kdybyste ho chtěli vytrhnout pomocí vynaložené síly, mohli byste zpřetrhat většinu listů.
    • Uskladnění pórku – pokud jste letní pórek nestačili zkonzumovat, můžete ho nakrájet na kolečka a dát zmrazit. Stejně tak můžete naložit i se zimními odrůdami, pokud máte v úmyslu pór sklidit ještě před zimou (třeba z důvodu podzimního hnojení záhonu chlévskou mrvou). Zimní pór nemusíte ke zmrazení krájet, můžete do mrazáku vložit celé stonky bez kořenů a zelených nepoužitelných listů. Nějaký čas můžete pórek uskladnit i v ledničce, anebo ve studeném sklepě.
  9. Tipy pro úspěšné pěstování
    • Polykultura– o kombinování rostlin při pěstování jste jistě již slyšeli. Znamená to, že některé rostliny se vyplatí pěstovat pospolu v jednom záhonu (doprovodná výsadba). Naopak však existují rostliny, které by si navzájem velmi škodily. A ty se k sobě nesmí ani přiblížit. Co se pórku týká, velmi dobře funguje jeho souhra s mrkví. Navzájem se totiž ochraňují před nebezpečnými škůdci: pochmurnatkou mrkvovou a vrtalkou pórovou. Pór můžete vysadit k rajčatům i okurkám, k celeru, kedlubnám i k různým druhům salátů. Po pórku nevysazujte česnek ani další cibuloviny.
  10. Využití pórku v kuchyni
    • Pórkem můžete nahradit běžnou cibuli, a to téměř ve všech pokrmech, snad jen guláš a cibulačka potřebují skutečnou cibuli
    • Můžete ho vařit, dusit, zapékat, jíst syrový
    • Pórková polévka čirá, pórková polévka krémová
    • Pórková pomazánka s Lučinou a jogurtem
    • Pórek, plněný mletým masem a zapečený (stonek rozkrojte podélně); smažený pórek (krájejte na větší špalíky)

No, a závěrem také jeden skutečný recept: kuřecí prsa nakrájejte na nudličky, osolte a zakápněte na chvíli sójovou omáčkou. Na pánvi zpěňte cibulku, přidejte maso a orestujte. Přihoďte na kolečka nakrájený bílý pórek, přikápněte asi dvě lžíce vody a lžíci másla nebo pomazánkového másla. Lehce provařte, aby byl pórek na skus a kuřecí maso se nevysušilo. Dosolte a okořeňte podle chuti. Podávat můžete s čímkoliv: s rýží, bramborovou kaší, ale i s hranolky. Dobrou chuť!

Použité zdroje:

Co je pórek?

Vitalweb.cz | Pórek: Jeho význam pro zdraví a využití v kuchyni

Jak pěstovat, pěstovat a sklízet pórek | Almanac.com

Jak pěstovat pórek? Má rád výživnou půdu a dostatek vláhy, na teplotu není náročný - TopRecepty.cz

Sortiment | moravoseed.cz

Kuřecí nudličky na pórku - TopRecepty.cz

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)