Pěstování a hnojení mrkve
Už vás nebaví nakupovat zeleninu, která se podobá plastovým napodobeninám bez jediného kazu, chuti a aroma v síti supermarketů? A máte za domem kousek zahrádky? Vypěstujte si sami nenáročnou, zdravou zeleninu, která bude na jaře prvním zdrojem přírodních vitamínů. Třeba taková mrkev je velmi oblíbenou a rozšířenou zejména pro vysoký obsah betakarotenu, vitamínů B1, B2, D, E, K a minerálů vápníku, draslíku, zinku, hořčíku, železa a jódu. Je také bohatá na vlákninu, lecitin, glukózu a stopový prvek – selen.
Mrkev, jako jedna z nejstarších kulturních plodin na světě, se řadí mezi kořenovou zeleninu a přestože její původ sahá až do jižní Asie, v našem klimatickém pásmu se jí daří dobře.
Protože nemá žádné zvláštní nároky, její pěstování není ani pro laika žádným oříškem. Pro začátek zcela postačí kvalitní a dobře zpracovaná půda, která však musí být před kypřením oživena kompostem (2 – 3 kg na 1 m2), chlévská mrva mrkvi neprospívá. Vhodným typem jsou středně těžké, hluboké, humózní a propustné půdy, protože v těžkých kamenitých půdách jsou kořeny mrkve pokřiveny a rozvětveny.
Úprava půdy a výsev
Na podzim je třeba půdu zrýt do hloubky zhruba 25 cm, pokud je kyselá, je vhodné ji přivápnit. Mrkvi se totiž lépe daří tam, kde je půda s neutrální reakcí. Nejvhodnější zeminou je průměrně hnojená, nejlépe v předcházejícím roce. Výsev provádíme co nejdříve zjara (únor, březen) do řádků asi 20 cm od sebe, 0,5 cm hluboko, po zasetí řádky zahrneme a přimáčkneme. Nevyséváme po celeru, ani mrkev samu po sobě. Sousední plodinou může být cibule - vzájemně podporují svůj růst -, dále se pěstuje také v kombinaci s ředkvičkami, které vzcházejí dříve a prokypřují okolní půdu, nebo s koprem. Pozdní odrůdy sejeme v dubnu a květnu, sklízet potom lze v podzimních měsících.
Kvalitní péče je zárukou dobrých výnosů
Po vzejití je dobré řádky mrkve vyjednotit, nejméně na 5 cm od sebe, aby kořen byl velký, rovný a zdravý. Po celou dobu vegetačního období je důležité kypření, pletí, okopávání, případně přihnojování (např. kompletním hnojivem NPK) a dostatek vláhy. Při přílišném zalévání však mrkvi hrozí hniloba, která se na kořenech projevuje nepěknými černými, mazlavými skvrnami. Napadá ovšem také zeleninu špatně uskladněnou, např. ve vlhku a teple.
Předcházejte napadení škůdců a chorobám
Nepřítelem mladých mrkví je pochmurnatka mrkvová, respektive její larvy, které dokážou pod povrchem kořene vyžírat nepěkné chodbičky. Nežádoucími jsou také mšice mrkvové, vysávající mladé listy. K likvidaci obou škůdců je možno využít postřik značky Decis.
Sklizeň
Při sklizni kořeny mrkve očistíme od hlíny, nať je třeba odkroutit (při odřezávání nožem se kořeny snadněji kazí) a necháme půl dne na slunci, přirozenou cestou tak dojde k likvidaci choroboplodných zárodků. Úrodu lze uskladnit do chladného sklepa, zasypanou pískem nebo zpracovat sušením, zavařením, zmražením, naložením do soli, ale nejlepší a nejzdravější je přece jenom mrkev syrová. Je libo mrkvový nebo zeleninový salát? Nechte si chutnat!