Pěstování zeleniny pro začátečníky

Svoje první ředkvičky bych vám neukázala. Byly malinké, neduživé a nehezké. Ale dobré. Druhý rok už vyrostly větší, pěkně kulaté. A odtud už byl jen malý krok k dalšímu pěstování zeleniny. Jak se říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Takže jestli jste ještě zeminou nepokřtění a touha po zahradnické zkušenosti ve vás roste, pojďte letos do toho. Co a jak pěstovat, když jste začátečník?

Dnes vám řeknu ještě jeden příběh. Až do loňska můj muž obcházel záhony obloukem. Když jsem ho poslala pro petržel, přinesl mrkev. Jenže loni se něco stalo. Možná zasáhla vyšší moc a on si založil záhon. Po vzoru svých předků z Vysočiny se rozhodl (alespoň v malém) pěstovat brambory. Sklidil dvě bedny. Pár bramborů velkých, zbytek malých. Ale ta chuť! Víte, ta ho dovedla k tomu, že si ještě na podzim záhon rozšířil a letos už sleduje, kdy že to bude svatého Vojtěcha, protože podle starých rad je dobré dát brambory do země právě kolem tohohle dne. Tak to v životě prostě chodí. Myslím, že důležité je začít. Je to tak se vším. Hlavou vám můžou jít různé úvahy: co když se neurodí? Tak vám bude možná trochu líto rostlinek, námahy a práce. Ale získáte zkušenosti. A ty jsou k nezaplacení. Příští roku už budete chytřejší.

Založení prvního záhonu

• Jaro je pořád skvělá doba pro založení záhonu. Samozřejmě, ideální je připravit záhon už na podzim, ale uspět můžete i tak.
• Pro první záhon zvolte místo, kam jde po většinu část slunce. Většina rostlin sluneční paprsky ocení.
• Velikost záhonu záleží na vašich začátečnických ambicích. Můj první záhon měřil asi pět metrů a široký byl zhruba dva. Což je nepraktické, protože se musíte hodně natahovat, abyste dosáhli doprostřed. Doporučuju šíři záhonu tak metr. Délka je na vás a na vašich možnostech.
• Poté, co zbavíte místo trávy a drnů, což je práce hodně fyzicky náročná pro neroztrénované tělo (ale děláte ji jen jednou!), zeminu načechrejte, ideálně přivezte kompost třeba od souseda. Nebo substrát ze zahradnictví.
• Nehnojte. Většina rostlin nemá ráda přímé hnojení, pohnojit záhon můžete až na podzim, kdy se hnojivo v zemi pěkně rozloží.
• Založte si kompost – kam jinam byste totiž odvezli ony drny. Stačí vám na to malý prostor v rohu zahrady. Kompost můžete vyznačit třeba trámy nebo si pořídit kompostér.
• Zpevnění záhonu není třeba řešit. Stačí, pokud hráběmi okraje přihrnete. Pokud ale po lemování záhonu toužíte, můžete zvolit třeba kameny, staré cihly nebo dřevo (cihly a dřevo ale podléhají časem povětrnostním podmínkám).
• Cestičku mezi záhony (když jich založíte víc) můžete nechat jen tak – já třeba ráda chodím bosa a takhle mi to vyhovuje. Použít ale můžete i prkno, které mezi záhony položíte, celkem efektivně také vypadají cihly.

[caption id="attachment_170" align="alignnone" width="660"]

Co kam vysejete můžete označit popsaným kamenem[/caption]

Den D aneb co jako začátečník vysít

Pěstujte zeleninu, kterou milujete. Nemá smysl trápit se náročnými nebo módními plodinami, jež nezužitkujete. Jeden rok jsem třeba pěstovala vodnici, která mi ale nezachutnala a tak nemám důvod vysévat ji znovu. Časem si vytvoříte seznam oblíbených plodin a budete si malovat jejich rozložení (viz zahradnický plán). Ten si pochopitelně můžete vytvořit i nyní! Nebo se prostě nechat vést intuicí. Myslím, že k nenáročné zelenině, kterou zvládne pěstovat i začátečník, patří:

• Ředkvičky – vysévají se už v březnu přímo do záhonu. Jakmile rostlinky narostou, protrhejte je. Ředkvičky lze pěstovat i v truhlíkách na balkonech nebo za oknem. Více o pěstování ředkviček.
• Rukola – pokud jste si oblíbili italské jídlo, nesmí vám chybět na záhonu rukola. Stačí ji vysít třeba už začátkem března nebo kdykoli v průběhu jara a léta přímo do záhonu. Je velmi nenáročná a roste doslova jako plevel.
• Hlávkový salát – můžete vysít přímo do záhonu nebo předpěstovat v květináčích (začátek března). Poté se salát rozsadí přímo na záhon do sponu. Více o pěstování salátu.
• Špenát – výborná listová zelenina je velmi nenáročná na pěstování. Stačí ji vysít přímo na záhon na jaře. Více o pěstování špenátu.
• Mrkev – šťavnatá karotka nebo pozdní mrkev má ráda kyprou a hlubokou půdu s dostatkem živin (budete se divit, jak velká vám vyroste!). Vysévejte v březnu nebo v dubnu. Poté, co rostlinky vzejdou, protrhejte. Více o pěstování mrkve.
• Cibule – pěstování cibule ze sazeček je velmi snadné. Cibule má ráda písčitou půdu, proto ji neváhejte třeba obohatit trochou písku. Sazečky cibule vysaďte co nejdříve. Více o pěstování cibule.
• Dýně a cuketa – dýně Hokkaidó nebo zelená či žlutá cuketa milují kompost. Sazečky tam stačí vsadit někdy v květnu, když už nehrozí mrazy (tzv. po zmrzlících), občas zalévat. Pokud je kompost na slunci, bude se jim obzvlášť dařit. A když kompost nemáte? Navršte kopec zeminy ideálně na slunném a závětrném místě.
• Červená řepa – tahle úžasná plodina má spoustu vitamínů a živin. Dobře uskladněná vydrží celou zimu ve výborné kondici, můžete z ní připravovat šťávy nebo polévky. S výsevem červené řepy počkejte na duben. Vysejte do řádků, poté protrhejte. Článek o pěstování červené řepy připravuju!
• Rajčata – do kbelíků vysaďte sazenice keříčkových nebo tyčkových rajčat. Příští rok si možná připravíte sazenice

A neváhejte přidat i další plodiny – třeba bylinky, o kterých se rozepíšu zase příště.