Příprava záhonů. Kdy rýt? A jak na jaře hnojit?

Jsem poslední dny na kost promrzlá. A ostrý ledový vichr už mě dost deprimuje. Až tohle skončí, bude konečně jaro. Půda rozmrzne a zavoní. Bude čas vzít hrábě, rýče, rycí vidle a pustit se do práce. Rýt nemusíte, čechrat ano. A hnojit jen někde.

I když mi ne-rytí záhonů přišlo divné, vyzkoušela jsem ho. A funguje. Loni jsem neryla, na jaře jen počechrala a vysela. Ne, že by to nějak zvlášť ovlivnilo úrodu. Mrkve jsem sklidila podobně jako loni. A ostatní zeleniny jakbysmet.

Na podzim jsem do části záhonů zaryla koňský hnůj. Zbytek nechala odpočívat, jen jsem je přikryla vrstvou poslední posekané trávy, která je skvělá při mulčování.

A co na jaře?

Příprava záhonů na jaře

Věřím, že půda je živý organismus. Je to mikrokosmos, ve kterém žijí organismy, které vidíme a nevidíme. Jsem šťastná, že se u nás líbí žížalám. Půda je jimi skrz naskrz prolezlá, a tak je kyprá a vzdušná. (Jestli pijete kávu, zkuste je do kompostu přilákat na lógr.)

Proto už na jaře neryju, jen kypřím. Místo rýče tak (až se oteplí) přijdou ke slovu rycí vidle.  Běžně se v hospodářstvích používaly pro kypření půdy a jedny staré jsem našla ve chlívech.

Záhony je dobré hned zjara zbavit plevele, který mohl i v zimě vyrašit (vystrkuje zelené výhonky hned, jak je trochu teplo).

Jarní čechrání půdy si můžu dovolit, protože na zahradě máme kyprou, vzdušnou a lehkou půdu. Mám zkušenosti i z jílovité a těžké půdy, která se hůř obdělává, ruce a nohy při tom bolí, a je třeba pravidelně rýt.

Zkuste do ní zapracovat kompost, obohatit ji o mulč (posekaná tráva, drcená kůra) a o hnůj. Půdu provzdušňuje také zelené hnojení, výsadba luštěnin nebo jetelovin.

Počtěte si o půdě a o přípravě záhonů

• Jak na podzim založit záhony
• Půda jako nejlepší antidepresivum
• Pravidla rytí záhonů

Jarní hnojení záhonů

Nic se nemá přehánět. A o hnoji to platí obzvlášť. Zatímco některé rostliny si v hnoji libují, jiné ho nesnesou. Proto na jaře hnojte opatrně.

Každopádně, hnůj je životadárný v tom nejlepším slova smyslu. Půda časem ztrácí svoji energii a vyčerpává se. Střídání plodin sice pomáhá, ale bez hnoje to často nejde. Hnojením dopřáváte zemi dusík, fosfor a draslík.

Kolik hnojiva váš záhon potřebuje?

Kolik hnoje zelenina potřebuje? Záleží na druhu. Nic nezkazíte tím, že na metr čtvereční záhonu přidáte asi 2 kilogramy hnoje. A co by se stalo, kdybyste záhon přehnojili? Rostlinám by se nedařilo, podobně jako v půdě bez živin.

Zelenina se podle svých nároků na živiny dělí na tři základní skupiny. Záhony si můžete rozdělit na tyto skupiny a jednotlivé trati střídat v cyklu.

Zeleninu rozdělte podle trati

• Zelenina I. trati – patří sem kapusta, květák, kedluben, zelí, rajče, lilek, okurky nebo tykve. Tato zelenina snáší přímé hnojení.
• Zelenina II. Trati – to je třeba mrkev, petržel, červená řepa, ředkvička, česnek nebo listová zelenina, jako je třeba salát nebo špenát. Tuto zeleniny vysévejte na záhony, které jste pohnojili rok předtím. To znamená na záhony, kde vyrůstala zelenina první trati.
• Zelenina III. trati – je nenáročná a patří sem například cibule, stejně jako hrách nebo fazole.

Už se taky tak těšíte na jarní sluníčko a vůni půdy?