Procházka za šípky

Šípkový čaj mě v zimě drží nad vodou. Sezóna šípků právě vrcholí. Ještě je stihnete nasbírat a nasušit. Červený dar podzimu plný vitamínu C zahřeje a posílí imunitu hned dvakrát. Poprvé, když se škrábete za šípkem na kopec a dýcháte čerstvý vzduch, podruhé, když si ho uvaříte. Třeba na kamnech za praskotu dřevěných polen.

Letos jsem měla sběr šípkových plodů obzvlášť zábavný. S kamarádkou jsme šly procházkou Brdami od Skořic k Padrťským rybníkům v domnění, že ty keře, kterými je cesta lemovaná, jsou šípkové. Byl to hloh. Tak jsme se aspoň vyškrábaly na louku a kochaly se výhledem na brdské luhy a háje. Málem jsme přitom přišláply bedly. Naplnily jsme košíky aspoň houbami a vrátily se do vsi. (Když jsem skákala přes příkop, zahučela jsem metr hluboko a natloukla si kolena, pač nosím frajerský díry právě na kolenou.) Jako správné ženy jsme zašly na pivo. Jenže zima nás z venkovní hospůdky vyhnala ke kamnům. Pily jsme čaj ze svatojánských bylin a zapíjely ho meruňkovicí. Nebo naopak.

Na pořádnou nálož šípků jsem si počkala na dnešek. Došla jsem si na osvědčená místa. Sice to nejsou brdské šípky z čistě neposkvrněné přírody, ale čaj z nich je lahodný. Sbírám je tam už…nějaké tři čtyři roky. Byla jsem za exota. Jenže teď chodí šípky sbírat čím dál tím víc lidí. Na jednu stranu je to dobře, protože přestáváme pít to „cosi“ v sáčku a hledíme se samozásobit. Na druhou stranu musíme být ohleduplní. Vždycky si beru jen trochu z jednoho keře a jdu dál. Aby zbylo na ostatního šípkaře. A taky pro zvířátka – protože mám přesto černý svědomí, nosím jim v zimě na šípkové keře lojové koule obsypané semínky. Dneska jsem se vydrápala na docela jiný kopec, odlehčila keřům prohýbajícím se pod červenými plody a počkala jsem si na západ slunce. Lahodil očím. Rychle se stmívalo a vzduch chladl. Právě začíná být čajové období. To mám ráda!

Jak sbírat a sušit šípek?

• Sbírejte červené, vyzrálé a zdravé plody šípku. Některé už můžou být naměklé. Ty na keříku nechte. Někdo šípek sbírá až po prvním mrazíku – prý je v něm pak víc vitamínů. Nevím. Sbírám podle doporučení starého kalendáře právě teď.

• Šípky rozložte do jedné vrstvy třeba na lísku nebo na plech vyložený pečícím papírem. Sušte je při běžné pokojové teplotě v suchu. Za teplého a slunného počasí je můžete vynést i ven na slunce. Počítejte ale s tím, že takový postup sušení bude (na rozdíl od sušičky) trvat dlouhé dny. Nejlépe každý den je prohrábněte a kontrolujte, zda některý nechytil plíseň.

• Až budou šípky scvrklé, suché a tvrdé, jsou usušené. Správně usušený šípek mátmavě červenou barvu, jeho slupka je tvrdá. Když ho rozmáčknete, nesmí být uvnitř lepkavý, vláčný nebo vlhký.
• Skladovat je můžete v plátěných sáčcích nebo uzavíratelných nádobách (stačí obyčejná sklenice).

Jak uvařit šípkový čaj?

Šípkový čaj je plný vitamínu C a připravíte si ho snadno. Vrchovatou hrst šípků zalijte asi litrem vody a nechte přes noc louhovat (pro intenzivní chuť je můžete i nadrdit). Výluh druhý den zahřejte na teplotu kolem 80 °C, přeceďte přes plátno nebo sítko. Báječný je slazený medem. Jestli na šípkový čaj spěcháte, vynechejte louhování, ale vodu se šípky povařte asi dvacet minut. Množství šípků i dobu vaření přizpůsobte požadované intenzitě čaje. Věděli jste, že ze šípků můžete mít tři dobré nálevy? Druhý je prý nejlepší. Opravdu je. Mně aspoň nejvíc chutná. A co se šípky po třetím nálevu? Na kompost s nimi :-)