Vyrábíme s dětmi: Můj úplně první herbář (obrazový průvodce)

Malé děti nemají trpělivost čekat, až se pečlivě nasbírané rostlinky vylisují a teprve pak s nimi plnit dosud prázdné listy herbáře. Nene, má-li vaše dítě kolem 4 let, chce to něco rychlejšího. Abyste si společné tvoření užili, podřiďte se trochu rytmu dítěte a zaměřte se jen na nezbytné. Jdeme do toho a ukážeme jak.

Děti rády pobíhají po venku, sbírají všechno možné a hrají si nejrůznější fantazijní hry. Využijte jejich zájmu objevovat svět a zasvěťte je do tajů tvorby herbáře. Při společné zábavě je můžete mnohé naučit. Ne samozřejmě najednou, ale pěkně postupně. Společným povídáním zároveň budujete vřelý vztah, jehož hloubku oceníte později.

Co budete potřebovat? Natrhané rostlinky a větvičky ze stromů, tvrdý papír, průhlednou izolepu a propisku. Později pak eurosložky a kroužkový pořadač.

Postup - jak na herbář

Krok 1:

Vyrazte společně do přírody (a nezapomeňte vzít s sebou tašku na nasbírané poklady). Nemusíte chodit ani nikam cíleně, stačí zamířit na hřiště a cestou k prolézačkám mít oči na stopkách. Dopředu nalákejte dítě na tvorbu herbáře. Tvořivá činnost spjatá se sběrem čehokoliv zaujme některé šikuly velmi brzy (třeba i ve 2 letech), ale někoho nechá chladným ještě dlouho (baví jej třeba více technické záležitosti). Pokud vaše dítko myšlenka na první herbář neosloví, nevěšte hlavu. Jeho čas přijde později.

Krok 2:

Ukazujte dítěti „živé“ rostliny, pojmenovávejte je a sbírejte. Vyhněte se chráněným, jinak berte vše, co potomka zaujme: květiny, větvičky, listy. Klidně si vezměte i pár šišek (nejlépe smrkových i borovicových pro pozdější porovnávání a hraní). Pokud sami názvy rostlin neznáte, máte příležitost nahlédnout do botanického atlasu (nebo se optat starého známého Googlu) a zjistit, co jsou zač.

Tip: Ptejte se malého pozorovatele na označení, která by rostlinám přiřadil. Mohou to být barevná či tvarová pojmenování a připodobnění: Jak vypadá lístek lípy? Jako zelené srdíčko apod.

Krok 3:

Doma nasbírané poklady oklepejte do vany nebo rovnou omyjte, abyste se zbavili nežádoucích návštěvníků v podobě drobných živočichů. Vezměte si bílé tvrdé papíry a na každý umístěte po jednom druhu rostlin.

Krok 4:

Rostlinky na vhodných místech přelepte izolepou. Můžete přitom požádat dítě, aby vám proužky pásky postupně stříhalo a lepilo. Oproti klasickému postupu tvorby herbáře, kdy se nejprve lisuje a pak lepí, se zde postup obrací a urychluje.

Krok 5:

A je téměř hotovo, chybí jen názvy. „Co mám napsat, že to je?“, můžete se ptát potomka. Schválně, jestli bude vědět. Pokud ne, nic se neděje. Při popisování vynechejte latinská označení nebo přídomky, dítě kolem 4 let je příliš neocení.

Tip: Pokud vaše dítě zajímají písmena, nechejte svého šikulu nápisy po písmenkách přečíst.

Krok 6:

Rostliny a větvičky nalepené na papírech přikryjte dalším papírem a vložte do větších knih. Několik dnů je v nich lisujte. Až je po čase vyjmete, můžete si nalepené poklady znovu ukázat a pojmenovat. Archy se suchými rostlinkami vložte jeden po druhém do průhledných eurosložek a ty pak do připraveného kroužkového pořadače. Gratulujeme, máte svůj první herbář hotov.

Pokud jste si z procházky přinesli také šišky, klidně je uschovejte na později. Až bude vaše dítko opět plně soustředěné (taková tvorba herbáře dá přeci jen zabrat), zkuste přiřazovat šišky k nasbíraným větvičkám. Ke které větvi se hodí smrková šiška a ke které borovicová? Nápadům se meze nekladou.

Přejeme příjemné tvoření!