Pečování o půdu, jak na to?

Jednou z nejdůležitějších součástí zahradničení je bezpochyby i znalost půdy a péče o ní. Půda je velmi komplexní a celá řada faktorů jako například kyselost půdy, její provzdušněnost nebo vlhkost ovlivňují, jak se v ní, kterým rostlinám bude dařit a co se vám na ní podaří vypěstovat. Půda dodává rostlinám vodu, živiny, drží její kořeny a umožňuje růst.

Co je půda? - Vlastnosti - Typy - Práce s půdou

Co je to půda?

Půda je vrchní vrstvou zemské kůry, která je složena ze zvětralých částic různého typu, humusem, což je organická hmota, a také mikroskopickými organismy. Obsahuje také velké množství vody a vzduchu, které také mohou ovlivnit růst rostlin. Vlastností půdy je celá řada a většina z nich je ovlivňována množstvím faktorů, kterými může být například obsah jílu nebo poměr minerálních částic.

Jarní úprava ornice před výsevem mrkve, petržele, brambor. 

Strojní nakypření půdy je určitě jednodušší než použití motyky. Na druhou stranu je potřeba je potřeba používat ze začátku pomalejší otáčky.

Ruční rytí s sebou nese vynaložení vyšší síly, avšak výhodou je, že neponičíte okolí záhonu vyježděním rýh od těžkých strojů. Tento typ úpravy půdy j vhodný tak do 20 m2.

Jarní připravení zeminy před výsevem pomocí motyky a hrabjí.

Vlastnosti půdy

Půda na každém poli, zahradě i v záhonku se vyznačuje celou řadou vlastností, které ovlivňují to, jaké rostliny se v ní dají pěstovat a jak je potřeba půdu upravovat. Mezi vlastnosti, které jsou pro zahradničení klíčové patří obsah jílovitých částic, její pH, pórovitost nebo obsah vody a vzduchu.

• Obsah jílovitých částic - Každá půda se skládá z jílových, pískových a hlinitých částic. Jílové částice jsou ze všech nejmenší, mohou dosahovat maximálně velikosti 0,002 mm. Největší jsou pískové částice, které mohou dosahovat až 2 mm. Velikostně se mezi jílové a pískové částice řadí prach.
• Kyselost půdy -  udává její pH, které může nabývat hodnot od 1 do 14. PH 7 je projevem neutrální půdy. Naopak, pokud má půda ph vyšší než 7 jde o půdu zásaditou, je-li menší, potom je půda kyselá. Zásaditost půdy je ovlivněna obsahem vápníku, což je prvek, který je někdy nutné umělé dodávat vápněním, jelikož z půdy je jinak přirozeně vyplavován a půda je tak stále kyselejší. Na každé zahradě je možné zjistit přibližné pH půdy pomocí soupravy pro půdní testy. Kyselé půdy mají obvykle větší obsah manganu a hliníku, naopak jim chybí fosfor, zatímco půdám zásaditým chybí prvky jako mangan a bor. Pro pěstování rostlin je vhodné pH mezi 5 a 8, zejména pro zeleninu je nejlepší co nejvíce neutrální pH, květiny jsou ale na kyselost a zásaditost méně citlivé. 
• Barva půdy - je ovlivněna zejména minerálními příměsemi, které se v půdě vyskytují. Jde zejména o sloučeniny železa, které půdu zabarvují do žluté, hnědé a červené. Naopak obsah manganu zabarvuje půdu do hnědočerná nebo fialova. Pokud je půda zabarvená do bíla nebo je mírně nažloutlá, znamená to, že pravděpodobně půda obsahuje uhličitan vápenatý nebo kaolinit. Výrazně půdu zbarvuje také humus, obvykle do tmavá až černa.
• Obsah vody - Množství vody, které obsahuje půda, je velmi silně ovlivněno vnějšími podmínkami jako je množství srážek, nebo výška hladiny podzemní vody. Zejména zrnitost a textura půdy ovlivňují to, jak je půda propustná, nebo zda-li vodu dobře drží. Obsah vody je klíčový pro růst rostlin, některé potřebují velký obsah vody v půdě, jiné rostou i v sušších půdách.
• Obsah vzduchu - Vzduch z atmosféry se do půdy dostává často, a tak poté dochází k mnoha chemickým reakcím. To, jak velký je obsah vzduchu, je klíčové pro rozklad organismů v půdě a další půdní vlastnosti.
• Obsah půdních organismů - Půdní organismy jsou důležité pro úrodnost půdy. Organické látky jsou rozkládány díky drobným půdním živočichům jako například roztočům. Půdní struktura může být měněna většími živočichy, což jsou třeba žížaly. Provzdušněné půdy svědčí bakteriím a houbám, které se obvykle umí přizpůsobit většímu rozsahu pH, i když preferují to kyselé.

Typy půdy

Půda se dělí podle mnoha kritérií na různé druhy. Tím nejvyužívanějším je dělení podle poměru jílu, písku a prachu.

Hlinité půdy

Hlinité půdy mají přes 50 % prachových částic, které doplňuje písek a jíl. Jsou to středně těžké půdy s vyšším obsahem vápníku. Dobře propouštějí, ale vodu umějí i zadržet. Vyznačují se dobrou strukturou a soudržností. Ve většině případů platí, že právě hlinité půdy se snadno obdělávají a jsou vhodné pro pěstování ovoce a zeleniny.

Písčité půdy

Tento velmi lehký typ půd má více než 80 % částic tvořených pískem. Jsou snadno obdělatelné, propouštějí velké množství vody, takže je potřeba je často zavlažovat. Spolu s vodou ztrácejí i živiny a je tedy třeba hnojit častěji. Jsou sice méně úrodné než jiné typy půd, ale zase umožňují sázení již na konci zimy, vhodně jsou zejména pro pěstování zeleniny, ale dařit se na nich může i některým ovocným stromům.

Jílovité půdy

Tyto půdy obsahují více než 25 % jílovitých částic a díky tomu jsou špatně propustné a velmi těžké. Jílovité půdy se ale obtížné provzdušňují a jsou velmi obtížné na obdělávání. Na druhou stranu jsou ve většině případů velmi úrodné, ale po zimě se velmi dlouho prohřívají, což může zkomplikovat osení.

Rašelinné půdy

Rašelinné půdy se vyznačují velkým obsahem organické hmoty neboli humusu. Jsou velmi vlhké a kyselé, při vhodném obdělávání na nich ale rostliny rostou velmi dobře.

Další typy půd

Existuje velké množství dalších typů půd. Často můžete setkat například s dělením na černozemě, hnědozemě, podzoly a další. Do těch jsou půdy rozděleny podle podobného vývoje v minulosti za účasti stejných půdotvorných činitelů. Platí, že zejména černozemě jsou velmi úrodné, zatímco například podzoly nejsou pro zemědělství vůbec vhodné. I pokud se ale na vaší zahradě vyskytují hnědozemě, lze na nich pěstovat relativně dobře.

Práce s půdou

Pomocí mnoha různých technik můžeme zlepšit kvalitu půdy a pozměnit její vlastnosti tak, aby na ní vyrostly ty rostliny, které chceme pěstovat. Můžeme půdu provzdušňovat, dodávat jí vodu, odplevelovat ji nebo hnojit. Někdy je také potřeba rostlinám uměle dodávat živiny, které původní půda neobsahuje.

Hnojiva

Rostliny ke svému růstu potřebují celou řadu živin jako například dusík, draslík, vápník nebo síru, které se k nim dostávají přes kořeny z půdy. Nedostatek dusíku může být příčinou toho, proč rostliny rostou pomalu, zatímco nedostatek manganu a železa způsobují obarvení listu do hněda. Pokud chybí draslík listy blednou. Jen málo půd obsahuje optimální koncentraci živin, a tak je potřeba ji někdy uměle doplnit. Ideální způsob, jak půdám dodat potřebné živiny, je pomocí hnojiv. Existuje velké množství hnojiv a zorientovat se v tom, které jsou ideální pro vaši zahradu, může být obtížné.

Hnojiva mohou být umělá, nebo přírodní. Lepší pro životní prostředí je užití přírodních hnojiv, mezi která patří například rybí moučka, kravský hnůj nebo slepičí výkaly.

Aplikace hnojiv

Hnojivo může být dodáváno v různých podobách, nejčastěji v granulové formě nebo jako prášek. Hnojit půdu můžeme buď rozptýlit po celé ploše půdy, případně, pokud je hnojivo v tekuté formě, je možné ho aplikovat i na listy rostlin. Nejlepší je řídit se návodem na obalu hnojiva, vždy je ale dobré dbát na to, abychom při aplikaci měli nasazené rukavice a nevdechovaly případné výpary.

Vápnění

Vápník se v půdě vyskytuje přirozeně, čím více let je ale půda obdělávána, tím rychleji vápník ubývá, a tak je někdy potřeba vápník uměle doplňovat. Nejvíce vápníku potřebuje ke svému růstu zelenina, a tak právě do záhonů, kde se ji chystáte pěstovat, je potřeba dodávat více vápníku. To, zda-li je vápník potřeba dodat, nebo zda-li ho není nadbytek, můžete zjistit pomocí agrochemického rozboru, který si objednáte u odborníků.

Aplikace vápna

Provádět vápnění je obvykle potřeba alespoň jednou za čtyři roky, pokud půdu intenzivně využíváte. Je možné vápno rozhodit kdykoliv v průběhu roku, je ale doporučováno to provést co nejdříve před sázením. Buď můžeme vápno nasypat na povrch půdy a poté ho spláchnout vodou do půdy, případně můžeme půdu rozrýt a vápno tam přidávat.

Sterilizace půdy

Pokud máte půdu, ve které se vyskytují některé půdní choroby nebo škůdci, je někdy nutno přistoupit ke sterilizaci půdy. To by měla ale být až poslední možnost, kterou zvážíte, je totiž dobré si uvědomit, že sterilizací nezahubíte jen škodlivé organismy, ale také ty prospěšné. Mezi velmi odolné škůdce patří například háďátka nebo houba václavka.

Aplikace sterilizantů půdy je nebezpečná a je lepší ji nechat na lidech, kteří s tím mají zkušenosti. Půda je pokapána chemikáliemi a následně překryta fólií, která zabrání unikání plynů. Poté trvá několik týdnů, než nastane čas, kdy je možné do půdy opět sázet. Před sterilizací je vždy dobré si uvědomit, že sterilizanty půdy velmi negativně ovlivňují životní prostředí a jejich použití je třeba vždy zvážit a prodiskutovat s odborníkem.

Odvodnění půdy

Pokud půda obsahuje příliš vody, může to způsobovat na zahradě celou řadu problémů. Někdy stačí úprava zahrady tak, že je umožněn odtok do odvodňovacích struh. Pokud je ale půda zamokřená ještě více, je možné, že bude potřeba provést drenáž. Instalování podzemního drenážního systému si můžete objednat u odborníka. V případě, že již drenážní systém máte, je potřeba zkontrolovat, zda-li není poškozen nebo ucpán.

Půdní dressingy a mulče

Půdní dressingy jsou přídavky, které je možné aplikovat na půdní povrch. Různé druhy dressingů se používají například za účelem rychlejšího odtoku vody do půdy k rostlinám, ale také i z dekorativních důvodů.

Mulče slouží ke zlepšení růstu rostlin velmi komplexními způsoby. Regulují teplotu půdy okolo kořenů, zabraňují rozmnožení plevelů a snižují ztrátu vody. Většinou se mulčuje v celém rozsahu koruny a vždy je potřeba zkontrolovat, že pod mulčováním nezůstal plevel. Pro mulčování můžeme využít organické i umělé materiály, mezi ty nejpopulárnější patří zejména rašelina nebo hrubě drcená borka. Uměle používané jsou například plastové fólie, ty ale často mají vliv i na estetickou stránku zahrady.

Odplevelování

Jedním z nejběžnějších problémů, které řeší většina majitelů zahrad, je plevel. Půda je obvykle plná semen nejrůznějších rostlin, které považujeme za plevel. Při obdělávání tato semena dostaneme na povrch a dojde k jejich vyklíčení. Odstranit všechen plevel z půdy není možné, ale pokud se budete pravidelně věnovat odplevelování, ideálně pomocí ruční vidličky, vašim rostlinám se bude dařit lépe a také budou záhony lépe vypadat na pohled.

Využít můžete také okopávání, díky kterému se pomocí motyčky odstraní jednoleté plevele a také je užitečné k provzdušnění půdy. Málokdy stačí okopávání k likvidací vytrvalých plevelů, jejich kořeny je obvykle potřeba z půdy odstranit ručně. Okopávání je také rizikové, protože s ním můžete poškodit kořeny rostlin.

Další možnosti práce s půdou

Existuje velké množství dalších metod, kterými lze pracovat s půdou. Může jít o ty jednoduché, které běžně používají na zahradě téměř všichni z nás jako například rytí. Většina zahrádkářů také přistupuje k sezónnímu zavlažování, které je potřeba provádět zejména u ovocných stromů. Poté existuje celá řada komplikovanějších metod práce s půdou jako například vybudování systému hlubokého záhonu, které zlepší strukturu půdy do požadované hloubky jedním pečlivým obděláním.