Kořenová zelenina tvoří základ mnoha jídelníčků a je ceněná pro svou výživovou hodnotu i dlouhou skladovatelnost. Mezi nejznámější druhy patří mrkev, petržel, celer, pastinák a ředkve. Tyto rostliny se pěstují především pro své podzemní části, které slouží jako zásobárna živin.
Kořenová zelenina nejlépe roste v hluboké, propustné půdě bez kamenů, která umožní rovnoměrný růst kořenů. Ideální je hlinitopísčitá půda s dostatkem organické hmoty. Před výsevem je dobré půdu prokypřit a nepoužívat čerstvý hnůj, který může způsobit deformaci kořenů.
Výsev probíhá brzy na jaře přímo na záhon. U některých druhů, jako je celer, je vhodné předpěstování. Klíčení kořenové zeleniny je pomalejší, a proto je důležité udržovat rovnoměrnou vlhkost půdy.
Kořenová zelenina vyžaduje většinou obdobnou péči. Pro všechny plodiny je důležitá pravidelná zálivka, hlavně v suchých obdobích, zároveň ale nesnáší přemokření. Nezapomnejte ani na pravidelné pletí a okopávání, aby půda zůstala kyprá a bez plevele.
U některých druhůpomáhá průběžné přihnojovánípro lepší růst, například u celeru. Mrkev a pastinák je vhodné jednotit, aby měly dostatek prostoru. Příliš hustý porost může způsobit zakrslé nebo křivé kořeny.
Mezi nejčastější škůdce patří pochmurnatka mrkvová a drátovci, kteří napadají kořeny. Chránit rostliny před škůdci pomáhá střídání plodinna záhoně a výsadba odpuzujících rostlin, například cibule nebo měsíček.
Na kořenové zelenině se také mohou objevovat houbové choroby, jako je padlí nebo hniloby. Většinou rostlinu napadnou při nadměrné vlhkosti a v těžkých půdách. Abyste snížili riziko napadení chorobami, je vhodné připravit zelenině správnou drenáž a dobře provzdušněnou půdu.
Kořenovou zeleninu můžete sklízet postupně podle zralosti. Mrkev a ředkvičky jsoupřipraveny ke sklizni relativně rychle, zatímco celer a pastinák potřebují delší vegetační dobu. Po sklizni je dobré očistit kořeny od zeminy a uložit je na chladné a vlhké místo, ideálně do sklepa.
Správně pěstovaná kořenová zelenina je chutná, výživná a díky dlouhé skladovatelnosti ji můžete využívat po celou sezónu.
Pastinák a petržel jsou oblíbené kořenové zeleniny, které lze v obchodě snadno zaměnit. Zjistěte jejich hlavní rozdíly, ať víte, co si kupujete. Rozdíl není jen v jejich vzhledu, ale i v jejich chuti. Podívejte se spolu s námi na nejoblíbenější způsoby zpracování obou zelenin.
Poslední mrkev jsem vyndala ze záhonů o víkendu. Je tam najednou pusto a prázdno. Až do jara. Zeleninu máme ve sklepě, napěchovanou v písku. Jak to zařídit, aby přežila až do nové sklizně?
Zahradnický rok začíná v únoru. Zkontrolujte si zahradnické náčiní. Nakupte semínka. A pusťte se do předpěstování paprik, rajčat nebo celeru. Únor uteče rychle a v březnu už budete vysévat. Pokud začínáte zahradničit, stáhněte si Průvodce výsevů a výsadby. Zjistíte co kdy vysévat a sázet a jak na to.
I ředkvičky je možné pěstovat na balkóně podobně jako jiné druhy zeleniny. A věřte, že to není vůbec složité. Postačí k tomu truhlík, kvalitní zemina, semínka a můžeme začít. Nebo se stále zdráháte a bojíte selhání? Pak čtěte dále, protože v našem článku se dovíte vše potřebné o pěstování ředkviček na balkóně.
Podzimní sklizeň mrkve byla opravdu bohatá a přemýšlíte, jak mrkev vhodně uskladníte i pro následující zimní měsíce. Na výběr máte několik různých způsobů, jejichž využití samozřejmě záleží i na dostupných možnostech. Pravidla pro skladování mrkve navíc můžete využít i pro petržel či jinou kořenovou zeleninu. Následující návod se vám tak jistě bude hodit pro zásobení zdravou domácí zeleninou plnou vitamínů i během nepříznivých a chladných zimních měsíců. Díky správnému skladování totiž mrkev vydrží klidně až do jara.
Mrkev a petržel jsou kořenovou zeleninou, jež se obecně těší velké oblibě. Obojí bývá základem velkého množství tradičních pokrmů. Kromě jejich využití v kuchyni mají spolu mnoho společného i ve způsobu pěstování. Obě zeleniny mají náročnější klíčivost semen a obě nesnášejí přesazování, takže se vysévají přímo na záhon.
Petržel, nebo li Petroselinum crispum, patří mezi významnou dvouletou bylinu, kterou používali dávno naší předkové. Ať už jako koření, nebo léčivý přípravek. Petržel je významná bylina, která v sobě uchovává cenné vitamíny C, A, B ale i stopové prvky železo, vápník, éterické oleje. V kosmetickém průmyslu se petržel používá na akné, čistí krev, je močopudná, a vyhlazuje pleť. Chcete-li si vypěstovat petržel, musíte dodržet pár základních rad. Mezi něž patří: kvalitní semínka, prostředí, hnojení, stříhání. Pojďme se blíže podívat na jednotlivé rady.
Celer je velmi častým návštěvníkem na našich talířích a proto dnes přinášíme návod, jak si jej můžete sami vypěstovat na zahrádce.
Určitě nejsem sama, kdo dlouhou dobu neměl o existenci černé ředkve ani ponětí – jak vlastně vypadá, k čemu je dobrá, co s ní dělat, a do začátku hlavně i to, jak ji vůbec pěstovat.
Křen patří mezi oblíbené rostliny. Má nejen vynikající chuť, ale také kladný vliv na naše zdraví. Obsahuje vitamíny, hlavně vitamín C, a minerály (železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor). Jeho pěstování má u nás dlouhou tradici, první křen se k nám dostal zřejmě již při stěhování národů s příchodem Slovanů v 6. století.