Křen
Křenu se nejlépe daří na hluboké, nezastiněné, propustné a nepříliš těžké půdě s větším obsahem humusu.
Odrůdy křenu: Malén (Malínský), Krenox
Křen je důležitou součástí každé kuchyně v českých domácností. Jeho silná vůně a chuť lahodí mlsnému jazyku. Jak ale skladovat křen tak, aby si udržel svou chuť?
Křen patří mezi oblíbené rostliny. Má nejen vynikající chuť, ale také kladný vliv na naše zdraví. Obsahuje vitamíny, hlavně vitamín C, a minerály (železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor). Jeho pěstování má u nás dlouhou tradici, první křen se k nám dostal zřejmě již při stěhování národů s příchodem Slovanů v 6. století.
Křen. Celým názvem křen selský, latinsky Armoracia rusticana. Všichni ho známe, spousta lidí ho nemá ráda. Přitom je to obrovská delikatesa! A nejen to! Je také velmi zdravý. Naše babičky a dědečkové si ovšem zabíjačku bez křenu představit nedokážou. A protože v celku jako třeba mrkev ho nikdo z nás chroupat nehodlá, já mám pro vás hned několik tipů, co s tímto bílým zázrakem udělat. Ale vězte, že je to jen zlomek.
Křen je velmi oblíben a patří mezi kořenovou zeleninu. Pěstujeme ho pro jeho velmi ostrou a palčivou chuť. Vhodný je jako příloha k masitým jídlům nebo z něj vaříme omáčky. Je velice účinný jako léčivý prostředek u špatně se hojících a zanícených ran. Používáme ho také při léčbě chřipky, dýchacích obtížích a zápalu plic, ale také proti rakovině. Křen je vytrvalá rostlina s mohutným kůlovým kořenem.