Ořechy

Až do neděle jsem si nikdy nepřála mít na čele nálepku. Situace se zhoršila ještě v pondělí, kdy se cedulka ukázala jako nutnost. Co bych na ní ráda napsala? Ty ruce jsou od ořechů!

Ořešák je můj nejoblíbenější strom. Protože je legračně košatý a pod jeho zelenými listy je v létě nejlepší stín. Taky proto, že si se mnou hraje. Jako dneska. Zase jsem chodila pod jeho větvemi a sbírala ořechy. Co chvíli rozevřel zelené slupky a spadl další ořech a zase další. Potom jsem hrabala jeho voňavé listí. Poletovalo všude kolem. Zrovna, když jsem hrábla na jednu stranu, zafoukal vítr na druhou stranu. Žluté lístky poletovaly všude kolem. Ale tenhle ořešák vždycky neplodil. Pojí se s tím příběh.

Přichází začátek podzimu a s ním i začátek sbírání ořechů. Pokud jsou stromy zdravé, jsou hojně obsypané a máme co dělat, abychom zvládali ořechy sbírat. Ale co s nimi? Když jich je takové mraky? Samozřejmě že dáme kyblík jednomu sousedi, kyblík druhému sousedovi, ale stejně nám jich dost zbyde. No, nejlepším řešením je si je vzít domů, vyloupat, nasušit a potom je uložit do uzavřené nádoby na zimu. Na cukroví jsou přece ať už namleté ořechy nebo celé výborné, no ne? Pojďme si tedy dneska společně říct, jak nejlépe ořechy usušit a co na druhou stranu nedělat. Hurá do toho!

Lískové oříšky jsou pochutinou našich kuchyní už po staletí jejich úprava, jakožto potraviny, se neustále zlepšuje. Co se ale za staletí nezměnilo je to, že jejich loupání nepatří mezi oblíbené činnosti.

Kokosové ořechy jsou (nejen) v kuchyni velmi vděčnou surovinou. Mléko z nich funguje jako perfektní dochucovadlo, i na dužině si lze delikátně pochutnat, o významu v kosmetice ani nemluvě. Mnohem větším oříškem, než vymyslet využití kokosového mléka a dužiny, je vůbec se k těmto ingrediencím dostat. Jak tedy tento problém a s ním i celou skořápku tropického ovoce (ano, kokosový ořech je ve skutečnosti ovoce, nikoliv ořech) rozlousknout?

Vlašské ořechy jsou zcela neodmyslitelně spjaty s pečením vánočního cukroví, bez kterého by vánoce nebyly tím pravým ořechovým. Někdo má ořechy z vlastní sklizně, jiný si je koupí třeba na farmářských trzích či v supermarketu. Pokud je nebudete používat hned, je dobré, když je uskladníte, jinak se vám můžou zkazit a celá úroda (nebo nákup) bude na vyhození.

Vlašské ořechy jsou velice prospěšné pro naše zdraví. Přispívají ke správné funkci srdce, cév, ale i nervové soustavy. Kromě bohatého zdroje omegy 3 - mastné kyseliny, obsahuje taktéž vlákninu, antioxidanty. Ne nadarmo říkávaly naše prababičky, že med s vlašskými ořechy je uklidňujícím lékem , dodává krásu vlasů, nehtů. V nadcházejícím podzimem opadávají oříšky ze stromů a mnozí z nás hned vyloupávají oříšky ze skořápky. Je to tak správné pro delší uchování ořechů?

Vlašské ořešáky se rozlišují podle kvality skořápky na "papíráky", "polopapíráky" a "kameňáky". Po sklizni se ořechy suší, buď samovolně nebo za pomoci horkého suchého vzduchu. Ořechy se skladují buď usušené v tvrdé slupce nebo vyloupané.

Slupky ořechů obsahují juglon, což je aromatická a barvicí látka. Každý, kdo utrhl nezralý ořech a pokusil se rozloupnout zelenou slupku, velmi rychle zjistil, že má hnědé prsty. 

Příchod podzimu je typický sběrem vlašských ořechů. Abychom měli sklizeň co možná největší, je potřeba dodržovat základní pravidla jak při jejich samotném sklízení, tak hlavně při sušení a následném uskladňování.