Zelí

Zelí je oblíbenou listovou zeleninou, která se hojně využívá v kuchyni a zároveň obsahuje řadu důležitých vitamínů. Pěstuje se v různých podobách – od klasického hlávkového zelí až po méně známé odrůdy, jako je kadeřávek nebo pekingské zelí. Díky dlouhé skladovatelnosti se hodí nejen k okamžité spotřebě, ale i ke kvašení nebo zavařování.

Podmínky pro pěstování

Zelí vyžaduje hlubokou, humózní půdu, která dobře zadržuje vláhu. Nejlépe prospívá na slunném stanovišti, kde má dostatek světla pro zdravý růst. Před výsevem nebo výsadbou sazenic je dobré půdu obohatit kompostem, protože zelí je poměrně náročné na živiny.

Vysévat můžete přímo na záhon nebo předpěstovat sazenice, které se pak vysazují ven podle odrůdy – rané zelí se běžně vysévá už na jaře, pozdní v průběhu léta. Při vysévání nebo přesazování sazenic myslete na dostatečné rozestupy mezi rostlinami, které zajišťují lepší cirkulaci vzduchu a zdravější růst.

Péče o rostliny

Zelí potřebuje pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Pokud trpí nedostatkem vody, hlávky rostou nepravidelně nebo mohou praskat. Důležité je také pravidelné okopávání a odstraňování plevele, aby měly rostliny dostatek prostoru a živin.

Pro lepší růst je dobré zelí pravidelně přihnojovat, ideálně přírodními hnojivy, jako je kopřivová jích nebo dobře rozložený hnůj. Pokud hlávky začnou přerůstat, můžete je mírně pootočit, čímž zpomalíte jejich další růst a snížíte riziko praskání.

Ochrana před škůdci a chorobami

Mezi hlavní škůdce zelí patří bělásek zelný, mšice a dřepčíci, kteří mohou rostliny oslabit. Odradit škůdce můžete pomocí aromatických rostlin, například máty nebo levandule, které škůdce přirozeně odpuzují. Při silném napadení je možné použít přírodní postřiky z česneku nebo kopřivového výluhu.

Houbové choroby, například plíseň zelná, se často objevují při dlouhodobé vlhkosti. Správné rozestupy mezi rostlinami a střídání plodin pomáhají jejich výskyt omezit.

Sklizeň a využití

Zelí sklízíme podle odrůdy – rané druhy už v létě, pozdní na podzim. Hlávky se odřezávají ostrým nožem, přičemž se doporučuje ponechat několik vnějších listů jako ochranu při skladování.

Díky své odolnosti se zelí dobře skladuje ve sklepě nebo chladné spíži. Je ideální pro čerstvou konzumaci, kvašení i tepelnou úpravu a patří mezi nepostradatelné suroviny v české kuchyni.

 

Nakládáte doma zelí? Takhle snadné to je

Říká se: zelí a brambory v chalupě, přežiješ zimu. Brambory máme ve sklepě, zelí nakládáme. Děláme to jednoduše.  

Jak pěstovat šťavnaté hlávkové zelí

Sem tam je list trochu ohryzaný. Ale jinak se hlávkové zelí drží statečně. Zalévám ho, co snese. Půdu má výživnou a o mnoho víc nepotřebuje. Jsem mu vděčná. V létě čerstvé a v zimě kysané mi dává vitamíny. Což za tak málo péče rozhodně stojí.

Jak na nakládané zelí? - kompletní návod

Pěstování a konzumace zelí je ve střední Evropě hluboce zakořeněná a tato dostupná zelenina patří k levnému a zdravému zdroji potřebných vitamínů v zimních měsících. Je to také oblíbená surovina k přípravě mnoha oblíbených jídel. Největší přínos pro lidský organismus přináší bez tepelné úpravy, kdy obsahuje velký podíl vitamínů A, E a C, z minerálů jde především o draslík. Zelí je také zdrojem probiotik a vlákniny.

Pěstování čínského zelí

Výsev čínského zelí se provádí do řádků dvacet centimetrů hlubokých. Každý řádek by měl mít kolem sebe prostor šedesát centimetrů a sazenice zhruba čtyřicet centimetrů. Ihned, co sazenice vzejdou se vzdálenost zmenší zhruba na dvacet pět centimetrů. Sázejte v chladnější a vlhké venkovní půdě. Pokud byste sazenice vysázeli nejprve doma a poté je chtěli přemístit, není záruka, že se venku udrží, protože čínské zelí není tak snadno přizpůsobitelné. Když se značně oteplí, přesuňte sazenice, nebo již vykvetlé hlávky, do stínu.

Pěstování hlávkového zelí

Hlávkové zelí všech možných druhů a barev si můžete vypěstovat i u sebe na zahrádce. S trochou trpělivosti a píle můžete sklízet výsledek své práce. Tímto článkem Vás navedeme správným směrem, jak na to.

Jak naložit zelí?

Kysané zelí je důležitou součástí některých tradičních českých jídel jako je vepřo-knedlo-zelo nebo zelňačka. Kysané zelí i samo o sobě je výbornou pochoutkou, a navíc je velmi zdravé.