Sláva Hromnicím! Přináší hodinu k dobru a přejí zahradnickým plánům

Je to dobré, sníh na polích ještě pořád drží. Protože prý únor bílý pole sílí. Dneska slavíme Hromnice, které přináší hodinu světla k dobru a zahajují hospodářský rok. V obchodech už se objevují semínka zeleniny, bylin i květin, neklamné znamení toho, že brzy bude jaro. Aby nám to čekání na první teplé dny, kdy zase zaboříme ruce do zeminy (já už se tááák těším!), uteklo, pojďte si vzít pastelky, papír a kreslit zahradnický výsevní plánek.

Co jsou to ty Hromnice?

Zatímco svatý Martin hospodářský rok odváží, Hromnice ho zahajují, jsou oslavou přicházející jara. Jako snad všechny křesťanské svátky mají svůj původ v pohanských slavnostech, konkrétně v keltském svátku Imbolc, který byl spojený s ochranou před ohněm, bouřemi a bleskem (odtud pozdější název Hromnice). Křesťané si dnes světí svíce, takzvané hromničky, které při bouřkách staví do oken, aby chránily úrodu a domácnost. Všichni přece víme, že krupobití a bouře dokážou na zahradě napáchat pěknou paseku. K Hromnicím se váže spousta pranostik. Každý asi slyšel, že „na Hromnice o hodinu více“. To je pozitivní, protože přibývá světla, den se prodlužuje a jaro je téměř za rohem. Kdo má ještě doma zbytky vánoční výzdoby, měl by je dnes uklidit a udělat prostor pro příchod jara. Kupte si třeba jarní květinu, v květinářství už prodávají petrklíče, narcisky nebo sněženky.

Zahajujeme zahrádkářský rok

Hromnice můžete také pojmout jako symbolické zahájení zahradnického roku.

• Namalujte si výsevní plánek – nakreslete si jednoduché schéma záhonů, připište, co v jaké části zahrady budete pěstovat.
• Připravte si seznam plodin, které chcete letos pěstovat, ať víte, co v zahradnictví nakoupit za semínka.
• Napojte se na svoji zahrádku. Udělejte si seznam úkolů, co vás na jaře čekají, ať už je to rytí nebo čechrání záhonů, oprava plotu nebo nákup zahradnického náčiní.
• Naplánujte si výsev prvních plodin, které i chcete předpěstovat (třeba rajčata, papriky, celer…).

Tvoříme a malujeme zahradnický plánek

Těším se na to každý rok. Hromnice jsou pro mě svátkem se vším všudy, ač běžně pracuju. V podvečer si uvařím lipový čaj, připravím si něco dobrého, sladkého, třeba koblihu, hm, ta přece k únorovému marasmu patří. Potom vytáhnu z kufříku, který si schovávám už od první třídy, pastelky. A budu si malovat svoji zeleninovou zahradu. Jdu na to takhle:

• Udělám si seznam plodin, které budu pěstovat.
• Nakreslím si jednoduché schéma záhonů.
• Doplním, co na jaký záhon přijde – zohledňuju přitom množství (více mrkve, cibule nebo petržele, méně ředkviček, salátu apod.)
• K tomu přidávám i další místa, kde se bude pěstovat – například dýně a cukety na kompostu, rajčata v kbelíkách apod.
• Beru v potaz, že některé plodiny, třeba ředkvičky, zmizí ze záhonů už na jaře a udělají prostor třeba druhému kolu výsevu řepy.

Co s čím pěstovat?

Dobré je vědět, jaké zeleniny se snesou a jaké ne. Tady je jen drobný příklad, co s čím můžete pěstovat.

• Mrkev + pórek
• Ředkvička + celer
• Mrkev + petržel
• Řepa červená + řepa černá
• Salát + kedluben + špenát

Výběr místa pro záhon

A pokud záhony teprve zakládáte, připisuju i základní pravidla, jak na to. Protože zahradničení je prostě báječné, nenechte se odradit od škarohlídů, kteří vám budou říkat: to nedáš. Protože to dáte. Vážně jo. Jestli zatím vaše zahrada zeje prázdnotou a jste plní nadšení, že se do zahradničení už letos konečně pustíte, vydejte se některý den prozkoumat terén. Určitě svoji zahradu uvidíte jinýma očima – tam je moc velký strom, který bude stínit, tuhle se zase parkuje auto, tady bývá stůl nebo houpačka, jinde ohniště. I větší zahrada se může zdát „moc malá“ na pěstování. Ale není to tak. Zkuste chytře využít každý kousek – místa na přímém slunci nechte pro teplomilné bylinky, jako je tymián nebo dobromysl. Stinnější místa budou svědčit mátě, vedle které vsaďte meduňku. Ta se rychle rozrůstá, nádherně vonní a připravíte z ní báječný čaj pro lepší spánek. Sama jsem začínala s pěstováním na jednom záhonu. Vešlo se na něj trochu mrkve, petržele, cibule a salátu. Když se sklizeň zadařila, moje zahradnické sebevědomí vzrostlo. A teď pěstuju zeleninu na záhonech o velikosti jednoho aru, což stačí pro potřeby naší rodiny.

Jak tedy vybrat místo na záhony?

• Ideální je místo orientované na jih či jihozápad (jihovýchod), ale ne všechny zahrady takové podmínky nabízejí. Každopádně by záhon neměl být příliš ve stínu (pozoruju opravdu velký rozdíl mezi kvalitou a velikostí úrody na záhonu, kterému část dne stíní statný ořech, oproti záhonům, kam má přístup slunce).
• Na druhou stranu, záhony na „otevřené pláni“ také nejsou příliš vhodné – rostlinky totiž musí čelit větru a větší zimě než na (alespoň) částečně chráněném záhonu.
• Pro úspěšné pěstování zeleniny je důležitá i kvalita zeminy. Jílovitý podklad není příliš vhodný, i když vše lze do určité míry řešit návozem zeminy z kompostu. (Když ho nemáte, zkuste požádat třeba sousedy. Zem si také můžete nechat přivést ze zahradnictví apod.).
• K záhonu byste měli mít snadný přístup, abyste o něj mohli dobře pečovat. Neměla by proto kolem stát jakákoli nepřekonatelná překážka.

A tímto slavnostně odemykám tenhle blog o pěstování zeleniny po zimním spánku. Příště budu psát o předpěstování sazenic. A taky pro vás chystám překvapení, na kterém pracuju celou zimu :-)