Tuhle mrkev nevyhazuj
Dovedete si představit 1,3 miliardy tun? Já taky ne. Tolik se podle statistik vyhodí po celém světě jídla za rok. Nejvíc ovoce a zeleniny. Když si jídlo pěstujete sami, pětkrát si rozmyslíte, než na kompost odhodíte pokroucenou mrkev, protože se hůř škrábe. Na celosvětové úrovni se hledají cesty, jak zamezit plýtvání potravinami. Věřím, že řešení začíná tam, kde žijeme.
Nejsem v tomhle ohledu svatá a přiznávám, že sem tam jídlo vyhodím. Někdy koupím o tři rohlíky víc, než sníme. Nekončí v koši, ale suším je nahoře na kredenci pro máminy slepice nebo na strouhanku. Slupky a odřezky od zeleniny jdou na kompost. Občas se ale v lednici něco pokazí, třeba zapomenutý kus sýru nebo okoralý párek, který už vážně nikdo nechce sníst. Všimla jsem si taky, že ke své (svýma rukama) vypěstované zelenině, mám jiný vztah než k té, kterou koupím v supermarketu. A o tom to celé pravděpodobně je. Protože, když se (aspoň částečně) podílíte na tvorbě čehokoli, zbavujete se toho s těžším srdcem než anonymní věci ze supermarketu. Snažím se pěstovat, co to jde. Jsme z velké části zeleninově soběstační. Třeba mrkev, petržel, celer, cibuli nebo česnek kupovat nemusím. Čas na zahradě si užívám, ale občas je to dřina. Potíte se při rytí, bolí vás záda při pletí záhonů. Než vytáhnete šťavnatou mrkev ze země, uběhne několik měsíců.
Víte, že jste na začátku března, kdy ještě bylo chladno a mrzly vám prsty, vložili do záhonů drobounké semínko, a na konci října vytahujete silnou a sladkou mrkev, která vám zavrtaná v písku vydrží až do jara. Sakra si proto rozmyslíte (aspoň já to tak mám), jestli mrkev, která je drobná, pokroucená a nevzhledná, vyhodíte jenom proto, že není rovná, a tak akorát dlouhá a silná. Asi víte, že na pulty supermarketů se některá zelenina a ovoce nedostanou, protože nejsou dost velké a pěkné. Naštěstí i to se (pomalu) mění a některé řetězce si na tom, že prodávají „ošklivou“ zeleninu, dokonce postavily marketingovou kampaň. Do povědomí se taky dostává paběrkování. Na poli po sklizni zbývají plodiny, které se z nějakého důvodu nehodí pro koncové spotřebitele (tedy pro nás), ale to ještě neznamená, že jsou špatné a nevhodné k jídlu. Někteří zemědělci dovolují jednotlivcům nebo skupinám, aby si po sklizni vysbírali, co zbylo. Paběrkování není nic nového, spíš jen zase přicházíme na věc, kterou jsme z nějakého důvodu zapomněli. Sama se o zeleninu, které mám nadbytek, ráda dělím. Vozím ji občas přátelům do města nebo jim ji vyskládám do bedýnky, když nás navštíví na chalupě. Mám z toho radost. Takovou tu opravdickou. A to mě za to ani nemusí pochválit. Taky se učím pěstovat jen to, co opravdu jím, co mám ráda a co jsem schopná zpracovat nebo skladovat.
Myslím, že právě podzim, kdy vrcholí sklizeň, je perfektní čas zamyslet se nad tím, jak se chováme k jídlu, třeba právě k zelenině, ovoci a všem těm krásným plodům, které jsou kolem nás. Věřím, že v každém z nás je kus sběrače (vzpomeňte si na tu radost, když v listí objevíte kaštan). A sbírat plodiny jde samo. Stačí se jen dívat kolem sebe a brát si jenom tolik, kolik potřebujeme - pochopitelně jen tam, kde je to dovoleno a kde neporušujeme vlastnická práva. Jsem taky sběrač. Už několikátým rokem chodím na šípky, které suším na čaj. Máme ho celou zimu. A ač se možná někdy stalo, že jsem vyhodila čaj ze supermarketu, který mi nechutnal, šípky využiju do posledního. Často jsou totiž pokřtěné krví. A to doslova. Zpátky k tématu. Co uděláš u sebe doma s tím plýtváním, Jano? Připravila jsem si pro sebe pár bodů, které mi pomůžou víc přemýšlet a míň vyhazovat. Napíšu je sem, abyste si je mohli přečíst, když budete chtít. A třeba si vytvořili vlastní.
- Kupuj míň rohlíků a chleba, stejně je všechny nesníte.
- Když už tu mrkev vyndáš ze záhonu, tak ji opravdu sněz.
- Když ji nesníš, tak jí aspoň zamraz na zimu.
- Nezapomeň přenést dýně do sucha, minule ti nahnily.
- Ve spíži máš hodně bylin, vař si z nich v zimě čaj.
- Nezapomeň na marmeládu, kterou jste v létě navařili.
- Kdybys už to nevěděla, tak je v kredenci, až úplně dole.
- Těch okurek bylo letos moc, příště uber sazenice.
- Vař víc brambory, ve sklepě máte 11 přepravek.
- Mysli na tu zamrazenou zelenou nať.
- V zimě vař víc polévek, ať tu uskladněnou zeleninu sníte.
Tak jo. Já jsem tím vším jenom sobě i vám chtěla říct: nevyhazujte jídlo, sbírejte a pěstujte :-)