Úvod

Utrhněte dnes barborku. O Štědrém dnu vykvete

Na vánočním stole mám ráda živé květy. A tak si každý rok chodím 4. prosince ke staré třešni pro větvičku. Vykvétá kolem Štědrého dne. Je milá a něžná. Podle pohanské tradice symbolizuje světlo, podle křesťanské čistotu. A to je hezké.

Máma mi vždycky říkala, že když větvička vykvete, do roka se vdám. A já si vždycky přála, aby nevykvetla, protože jsem se vdávat nechtěla. Bylo mi „náct“ a snila jsem o cestování, psaní a divočině. Vdaná jsem už osm let. Cestuju, píšu a občas se toulám i v divočině. Jsem za to vděčná.

Pro barborku si chodím proto, že mám ráda živé květy. A nechci je kupovat v supermarketech. Vůbec ne proto, že bych byla škrt, ale proto, že nejsou tak voňavé. (No dobře, občas je beru, ale jen proto, abych je zachránila – rozumíte mi.)

Tradice vánoční barborky

Trhání (nebo spíš řezání) barborek je starý pohanský zvyk. Dřív prý lidé rozmlouvali s keři a stromy (já to dělám občas i dnes) a chodili si k nim pro naději. Živé květy jsou příslib jara. Toho, že přežijeme dlouhou zimu a bude zase dobře.

Křesťané tenhle zvyk převzali. Pro ně symbolizují květy třešní, jabloní nebo višní čistotu panenky Marie. I to je pěkné. Tradici ovšem okořenili legendou. Svatá Barbora totiž byla světice. Věřila v Ježíše Krista, zatímco její krutý otec ne. Dal ji popravit a nešťastnice cestou na popraviště utrhla větévku. Ta i v mrazu vykvetla růžovými kvítky.

Větvičky (utrhnout můžete jabloňové, třešňové, višňové) ráda proplétám s chvojím a zdobím jimi vázu. Letos mě hodně baví větvičky z borůvčí. Kontrast zeleně a drobných kvítků je báječný.

Jak to udělat, aby barborka vykvetla?

Trhejte ji kolem 4. prosince. Doba, kterou větévka potřebuje, aby vykvetla, je vypočítaná. Roli hraje i teplo a voda.

Větvičku seřízněte čistým a ostrým nožem. Pokud máte pár dní zpoždění, vložte ji nejdříve do teplé lázně. Asi na deset minut. Tím by se měl proces urychlit a příroda ošálit.

Větvičkám bude dobře u tepla, ale nemají rády suchý vzduch. Proto je občas poprašte vodou z rozprašovače. A měňte jim vodu.

Ještě jedna věc – choďte si pro větvičky ke starým stromům, ty snesou ztrátu lépe než mladé stromky. A buďte k nim, prosím, ohleduplní. Žádné surové lámání. ❥

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)