Pěstování vodnice
Vodnice je kořenová zelenina, která připomíná naši ředkvičku. V Evropě se dříve hojně pěstovala, dnes není tak známá, ale pomalu a jistě se vrací zpět do našich kuchyní i na naše zahrádky. Je nenáročná na pěstování, ale má skvělé nutriční hodnoty. Pěstovat ji můžete nejen na zahradě, ale i v truhlíkách na balkoně. Co je důležité vědět o pěstování vodnice? A jak ji pak zpracovat v kuchyni?
Co je vodnice a jaké má zdravotní přínosy?
Vodnice, celým názvem brukev řepák vodnice, je tradiční kořenovou zeleninou, která má své kořeny v africkém Středozemí. V Evropě byla v minulosti velmi oblíbená, ale s příchodem brambor se pěstovat postupně přestala. Je to dvouletá rostlina, která je příbuzná s asijskými zeleninami, jako je mitsuna nebo komatsuna.
Vodnice obsahuje až 90 % vody, vlákninu a vitamíny A, C, K, kyselinu listovou, vápník a lutein. Obsahuje také sirné silice, díky kterým má antibakteriální účinky. A také pomáhá podporovat srdeční činnost. Hodí se do zdravých jídelníčků díky nízké kalorické hodnotě.
Jak pěstovat vodnici?
Vodnice je nenáročná na pěstování a můžete ji pěstovat prakticky kdekoli, ať už na zahradě nebo v truhlíku na balkoně či okenním parapetu. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčité, zásadité půdě, která dobře drží vláhu. Půda by ale neměla být čerstvě pohnojená, protože by se její kořeny mohly začít větvit. Vodnice má ráda slunné stanoviště, kde se jejím bulvám bude dobře dařit.
Semena se vysévají přímo do půdy na venkovní stanoviště. Vysévat vodnici můžete už od března až do konce léta, protože snese i mírné mrazy. Do půdy před vyséváním v řádcích vzdálených asi 40 cm vyhlubte díry do hloubky 2-3 cm. Po vzejití vodnice by se měly rostlinky vyjednotit a vysadit na vzdálenost 15 cm, aby měly dostatek prostoru pro růst.
Péče o vodnici
Vodnice je nenáročná na pěstování, i tak ale vyžaduje určitou péči, aby se jí dobře dařilo a poskytla vám chutnou a bohatou úrodu. Zásadní pro ní je dostatek slunce a pravidelná zálivka. Vodnice má ráda slunné stanoviště, pokud ji máte v truhlíku, nebojte se ji občasně přenášet na místo s dostatkem slunce, přímé slunce by měla mít alespoň 6 hodin denně.
Důležité také je vodnici pravidelně zalévat, aby neměla vyschlou půdu. Oproti jiným kořenovým zeleninám, jako je mrkev nebo petržel, potřebuje vodnice více vody, aby její bulvy správně rostly. Zalévejte ji ideálně ráno nebo večer, kdy se voda neodpařuje rychle.
Vhodné také je pravidelné odstraňování plevele. Díky tomu bude mít rostlina dostatek živin. Také můžete mírně prokypřit půdu v jejím okolí, a tím ji podpoříte v růstu.
Vodnici mohou trápit někteří škůdci, jako jsou dřepčíci, proto je vhodné vodnici překrýt netkanou textilií, která ji před nimi ochrání. Textilie vám pomůže rostlinu ochránit i před mírnými mrazy nebo velkými změnami počasí.
Kdy vodnici sklízet?
Vodnice se sklízí přibližně 6 týdnů po výsevu. Poslední výsev by měl probíhat během srpna, v takovém případě bude poslední sklizeň v říjnu. Sklízejte bulvičky, které mají průměr 5–15 cm. Bulvy by neměly být větší než tenisový míček, proto je důležité ji sklízet pravidelně. Pokud ji necháte přerůst, její bulva začne dřevnatět a chuť bude silnější a více pikantní. Pokud chcete mít mladé bulvičky pro přímou konzumaci, je lepší je sklízet dříve.
Jak vodnici využít v kuchyni?
Vodnice je velmi všestranná zelenina. Její chuť je jemná, šťavnatá a není pálivá, takže se může hodí k přímé konzumaci i k dalšímu zpracování. Syrové bulvičky vodnice jsou křehké a můžete je jíst samotné nebo si je nakrájet do salátů.
Pokud se vodnici rozhodnete připravit tepelně, můžete ji vařit stejně jako brambory a připravit z ní pak pyré nebo kaši. Pokrm bude mít ale jen třetinovou porci kalorií oproti běžným bramborám. Mladé bulvičky bude stačit vařit v osolené vodě 20–30 minut, větší a starší bulvy 30–40 minut. Dochutit je můžete máslem nebo bylinkami.