Zachumlané záhony pohnojte dřevěným popelem

Nasněžilo. Raduju se. Bílá pokrývka, nudle u nosu, ledový vichr střídaný hřejivým sluncem, pod jehož paprsky se sníh třpytí, ale netaje. Záhony podřimují pod nadýchanou peřinou. Sem tam přizdobenou popelem. V kamnech pálíme dřevo a popel sypeme přímo na záhony nebo do kompostu. Jsou v něm totiž živiny: vápník, draslík, hořčík nebo fosfor.

Většina živin se do dřeva dostala z půdy v průběhu růstu stromu, a tak se po spálení voňavého polena zase vrací zpátky do půdy. Koloběh. Cyklus. Kruh. Řeknu vám, se dřevem jsme letos měli opletačky, ač jsme u brdských lesů oplývajících hojností.

Napřed nám dovezli dřevo mokré. Podruhé zase dřevo mokré, ač jsme jasně objednávali suché. Jako vyschlé, ne takové, které dehtuje a zanáší. Když už jsme do kamen vhazovali poslední suché poleno, zadrncal na dvoře strýček (ten, co pálí slivovici) s vlekem plným ukázkově vyschlých polínek třešně. Zrovna je přikládám. Krásně voní. Romanticky praskají. Shoří do poslední třísky. A zbývá jen ten dřevěný popel, který obsahuje:

• Asi 30 % vápníku
• Kolem 10 % draslíku
• Zhruba 4 % fosforu
• A asi 4 % hořčíku

Vysypat ho jen tak do popelnice by byla věčná škoda. Dřevěný popel je cenné hnojivo. Například draslík vyživuje plodovou zeleninu a cibuloviny. Kolik dřevěného popelu záhony potřebují? Říká se, že na 10 metrů čtverečních stačí asi 1 kg (do klasického kbelíku se vejde asi 5 kg popela). Popel střádáme většinou právě do kbelíku a potom ho jednou za čas rozprášíme na záhony nebo přisypeme do kompostu. Schovat si ho můžete i na jaro a při obdělávání záhonů ho zapracovat do půdy.