Úvod  › 

Jakou zeleninu lze pěstovat na zahrádce?

Zakousněte se do své šťavnaté a zdravé mrkve, rajčat, ředkviček nebo cuket. O většinu se postará půda, voda a slunce. Vy budete muset přidat jen trochu práce a špetku lásky.

Pěstování zeleniny zvládne i naprostý začátečník. Přečtěte si několik tipů, s jakou zeleninou začít a jak o ni pečovat, a s chutí se do pěstování pusťte. Vedle příjemného pocitu z dobře odvedené práce a vlastní úrody získáte díky zelenině i cenný zdroj potřebných vitamínů, minerálů a vláknin.

Brambory

Brambory jsou u nás jednou z nejoblíbenějších příloh, neměli by tak na vašem záhoně chybět. Jak na jejich pěstování? Již během února nebo nejpozději na začátku března naskládejte sadbu brambor do lísky a nechte ji klíčit. Lísku umístěte do světlé místnosti s teplotou mezi 12 až 15°C. V době výsadby by měly být klíčky silné a dlouhé maximálně 2 centimetry. Neuskladňujte klíčící hlízy brambor v žádném případě ve tmě – klíčky mají bez přístupu světla tendenci růst zbytečně do délky a nejsou následkem toho dostatečně silné.

Sázet brambory můžete začít v druhé polovině dubna podle aktuálního počasí. Celou plochu, kam plánujete brambory vysadit, zbavte plevele a poté důkladně zkypřete. Brambory se vysazují do brázd vzdálených cca 70 cm od sebe. Mezi naklíčenými hlízami nechávejte zhruba 30 cm mezeru a nakonec hlízy zahrňte zeminou.

Během růstu brambor je potřeba několikrát zem okopat a přihrnout půdu. Přibližně 14 dnů před sklizní odstraňte bramborovou nať. Ke sklizni si vyberte den bez srážek, kdy je zem suchá a teploty se pohybují kolem deseti stupňů. Než brambory uskladníte do sklepa, nechte je na tmavém a suchém místě s běžnou denní teplotou týden až dva tzv. „vydýchat“.

Mrkev

Kdo měl někdy možnost vytrhnout si mrkev přímo ze záhonu a po opláchnutí ji hned sníst, snadno pochopí, jaké kouzlo pěstování mrkve má. Její pěstování přitom není nikterak těžké. Pokud chcete mít mrkev skutečně křupavou a šťavnatou, je nicméně třeba s přípravami na její setbu začít již na podzim. Na záhony navezte kompostovanou zeminu promíchanou s hnojem.

Vysévat mrkev můžete dle počasí po celý březen. Semínka mrkve jsou drobná, zasévají se do řádek vzdálených zhruba 15 až 20 cm od sebe. Záhon s mrkví je potřeba čas od času okopat a zbavit plevele. Nezapomínejte mrkev pravidelně zalévat, nejlépe k večeru. Odměnou za vaši péči vám bude křehká, šťavnatá a úžasná mrkev, kterou můžete ze záhonu sklízet během léta k přímé konzumaci, na podzim pak k uskladnění.

Petržel

U nás petržel zahrádkáři příliš nepěstují, přitom jde ale o zeleninu v kuchyni v podstatě nepostradatelnou. Pokrmům dodává nezaměnitelnou vůni a chuť. I pro petržel platí to samé co pro mrkve. Již na podzim je třeba záhony pohnojit, chcete-li bohatou sklizeň. Semínka se vysévají na začátku března do řádků vzdálených zhruba 20 cm od sebe. Petržel klíčí delší dobu, nelekejte se tedy, že se její rostlinky objeví později než v případě mrkve. Petržel potřebuje občas okopat a zbavit plevele. Rovněž vyžaduje pravidelné zalévání – pokud není období veder, stačí ji zalévat jednou za dva dny, nicméně vydatně. Petržel sklízejte na podzim, ale již předtím můžete využívat její nať v kuchyni. Zbylou nať můžete usušit nebo zamrazit. Samotnou petržel skladujte ve vlhkém písku na chladném místě.

Celer

Chcete mí vlastní celer do polévek, salátů, do svíčkové nebo třeba na pomazánku? Proč ne, s chutí se do toho pusťte. Protože vypěstění sazeniček je náročnější, nejlépe uděláte, když je na počátku května koupíte v osvědčeném zahradnictví. Na venkovní záhony je vysaďte v druhé polovině května.

Co druh celere, to jiná vhodná půda. Pro bulvovitý celer se hodí hlinité, humózní půdy. Pro řapíkatý a listový celer je zase vhodnější hlinitopísčitá půda. Zvolte tedy celer podle vaší půdy. Ať už se ale rozhodnete pro libovolnou odrůdu, platí, že půdu je třeba před výsadbou pořádně nakypřit.

Výsadba vyžaduje pečlivost, „srdéčko“ sazeničky by nemělo být utopeno v zemi. Celer si potrpí na pravidelné a důkladné zalévání, potřebuje dostatek vláhy. Díky ní bude velký, šťavnatý a voňavý. Čas od času zem kolem celerů načechrejte a celery zbavte přebytečných listů, které se ohýbají na zem.

Cibule

Cibule u nás patří k nejčastěji pěstované zelenině a není divu. Je nenáročná a vděčná. Potřebuje především hodně slunce, lehkou a propustnou zem a jen minimum péče.

Pěstovat cibuli můžete dvěma způsoby – buď ze semínek nebo ze sazeniček. Osobně dávám přednost sazeničkám, volba je ale na vás. S výsadbou můžete začít už na konci března, ale sázet cibuli můžete i v průběhu března a dubna. U sazeniček je postup výsadby následující: sazeničky cibule se vpichují do země do řádků širokých zhruba 15 cm. Mezi sazeničkami ponechejte asi 10 cm mezeru. Pokud chcete mít s cibulí minimum starostí, překryjte záhon před výsadbou černou netkanou textilií, vyřežte v ní díry a poté ji ještě lehce přehrňte zeminou. Odpadnou Vám starosti s okopáváním a zbavováním se plevele.

Pozor, cibule má ráda sucho, nezalévejte ji. Jinak hrozí, že Vám začne uhnívat. Cibule se sklízí během léta, samozřejmě však záleží na počasí a době výsadby. Vhodný čas sklizně poznáte podle natě, která si začne lehat a žloutnout. Sklizenou cibuli svážte do copů a zavěste na vzdušném a teplém místě, aby proschla. Půda domu je ideální.

Ředkvičky

Velmi oblíbenou zeleninou jsou ředkvičky. Jejich pěstování je značně snadné, navíc úroda přichází velmi brzy. Sázet ředkvičky je v podstatě možné ihned poté, co se oteplí a půda není zmrzlá. Pokud chcete ředkvičky sklízet po celé jaro, vysévejte je průběžně se čtrnáctidenním odstupem.

Ředkvičky vysejte na slunné místo do řádků o hloubce 1 až 2 cm se zhruba deseticentimetrovým rozestupem. Ředkvičky pravidelně zalévejte, sucho jim nesvědčí a často pak praskají nebo jsou malé. Sklidit ředkvičky byste měli nejpozději do 10 týdnů po výsevu, pak už ztrácejí křehkost a začínají dřevěnatět.

Cukety

Pokud máte rádi cukety a máte dobře živený, bohatý kompost, není nic snadnějšího, než se pustit do jejich pěstování. Nepřežeňte to ovšem zbytečně s výsadbou, pro jednu rodinu stačí sklizeň ze 2-3 rostlinek cukety. Cukety mají v kuchyně bohaté využití – dají se snažit, opékat, grilovat, hodí se do těstovin nebo třeba do salátu.

Cukety je možné pěstovat přímým výsevem na počátku května nebo z předpěstovaných sazenic. Rostlinkám se daří na slunném, teplém místě s bohatou půdou na živiny. Kompost je ideální. Cuketám dopřávejte pravidelnou a hojnou zálivku.

Sklízet cukety je možné, když dorostou délky kolem 10 až 20 centimetrů. Větší cukety již nebávají dobré.

Rajčata

Sladké chuti a vůni domácích rajčat nikdo neodolá. Patří k létu. Chcete-li si na nich pochutnat, začněte předpěstovávat sazeničky na konci února nebo na začátku března. Malé keříky samozřejmě můžete koupit i v osvědčeném zahradnictví. Zhruba v polovině května začněte keříky rajčat otužovat a čas od času je vynášejte ven. Po této otužovací kůře již rajčata můžete zasadit ven. Myslete na to, že rajčata vyžadují dobře živenou zem a pravidelné zalévání. Keříky rajčat připevněte k silnějším tyčkám, aby, až rajčata dorostou, se měla o co opřít.

Rajčata potřebují péči - neuškodí občas kolem nich prohrabat a provzdušnit zem. Pravidelně zastřihávejte výhonky rajčat, protože ty obírají rostlinu o energii potřebnou k dozrávání plodů. Snažte se chránit listy rajčat před vodou a deštěm, rostliny pak bývají náchylnější k plísním.

Červená řepa

Není snad nenáročnější a vděčnější zeleniny na pěstování, než červené řepy. Přitom má řepa překvapivě širokou škálu využití v kuchyni, zajímavou chuť a je velmi zdravá.

Pěstování je prosté – v době zhruba od poloviny dubna do konce května prostě jen vysejte semínka do řádek vzdálených zhruba 30 centimetrů, zalejte je a dejte jim čas. Červená řepa není náročná ani na půdu, daří se jí stejně dobře v písčité zemi jako v bohaté humózní půdě.

Červenou řepu skliďte, až budou bulvy dostatečně velké. Stihnout byste to měli ještě před příchodem prvních mrazíků.

Pórek

Co takhle si vypěstovat vlastní, křupavý pórek? Pěstovat pórek lze buď pro letní nebo zimní sklizeň. Rozdíl je v tom, že letní pórek se sklízí od léta do příchodu prvních mrazů, kdežto na zimním pórku si můžete pochutnat ještě v období mrazů.

Letní pórek se vysévá v polovině března. Ideální je, máte-li k dispozici pařeniště. Pórek v něm roste rychleji a hlavně je silnější. Když se pórek v pařeništi vyklube ze země a zesílí, přesadí se na záhon do řádek širokých zhruba 25 cm a hlubokých cca 10 cm. Mezi rostlinkami ponechejte asi 20 cm mezeru. Pórku se daří, má-li dostatečnou vláhu – pravidelně ho tedy zalévejte. Sklízet pórek můžete posléze průběžně dle potřeby.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (5 hlasů)


Související články